Jan Vávra: Střední Evropa kulturní, nebo xenofobní?

27. červen 2021

Milan Kundera se mimo jiné proslavil esejem z roku 1983 nazvaným Unesený Západ neboli Tragédie střední Evropy. Líčil v něm střední Evropu jako dědice kulturního a duchovního vývoje Západu, který byl ale Ruskem geopoliticky „unesen“ na Východ, jehož kultura i tradice jsou střední Evropě cizí, protože Rusko nikdy nepoznalo západní racionalismus.

Jak ale vypadá 30 let po osvobození unesené střední Evropy její kulturní a intelektuální identita, kterou tak vyzdvihoval Milan Kundera? Potvrdilo se, že jsme dědici duchovního vývoje Západu?

Čtěte také

Zajímavou zkoušku, jaká je vzdálenost mezi střední a západní Evropou, mohou nyní nabídnout dvě aktuální události, které souvisejí s právy národnostních a jiných menšin. Prvním je případ smrti Roma v Teplicích po policejním zákroku, který vzbudil pozornost svojí podobností se smrtí Afroameričana George Floyda. Rada Evropy nás také vyzvala k důkladnému a nezávislému vyšetření, protože podle ní záběry z incidentu vyvolávají mnoho otázek.

V podobném duchu referovala o zákroku vůči zdrogovanému muži většina západoevropských médií. Ovšem zatímco dnes již bývalý americký policista, který při zatýkání klečel Floydovi na krku, byl uznán vinným z vraždy a odsouzen k dvaadvaceti letům a šesti měsícům vězení, za naše policisty se ještě dřív, než by se začalo cokoli vyšetřovat, okamžitě postavili premiér Babiš, ministr vnitra Hamáček a policejní prezident. Generální inspekce bezpečnostních sborů nezvykle rychle shledala, že zákrok byl zcela v pořádku.

Maďarsko jsme taky neodsoudili

Čtěte také

Druhým případem je odmítnutí naší vlády připojit se k dopisu sedmnácti hlav států vyzývajícímu k respektování práv menšin – jde o reakci na maďarský zákon zakazující školám a médiím ukazovat nezletilým dětem obsah s homosexuální tematikou. Zákon vyvolal v západní části Evropy pobouření. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho Maďarsko do Evropské unie už nepatří. Podobně se vyjádřili i jiní premiéři.

Český premiér se do debaty nezapojil a reagoval, jak je u nás obvyklé: nejdřív si chce zadat analýzu. Ve střední Evropě prostě maďarský zákon nikoho nepobuřuje. Zajímavé je, že to neplatí jen o postkomunistických zemích, rakouský premiér Kurz se k dopisu připojil až po ostré kritice médií. To kontrastuje se spontánní reakcí třeba v Německu, kde se vystoupení maďarské fotbalové reprezentace stalo příležitostí pro vyjádření podpory LGBT komunitě.

Xenofobie jako tradice

Oba případy tedy vznášejí otázku, jestli mezi skutečné tradice střední Evropy nepatří – spíše než západní racionalismus – nedůvěra vůči všemu cizímu, určovaná nacionálními, rasovými i jinými předsudky. V každé společnosti se najde část populace, která zastává rasistické a xenofobní názory. Stejně tak není latentní rasismus policejních složek pouze náš problém.

Jan Vávra

Pokud ale politici pouze nadbíhají xenofobním náladám veřejnosti, stávají se tyto názory obecně akceptovatelnou normou. Je samozřejmě otázkou, jestli v dnešní době marketingové politiky může vzniknout nějaká aspoň trochu osvícená vláda. Ale bez určité osobní odvahy aspoň některých politiků se budeme temného dědictví středoevropského provincionalismu s jeho odporem vůči všem, kteří jsou nějak jiní, zbavovat jen obtížně. A také nikdy nedosáhneme otevřené západní společnosti, po které jsme kdysi tolik toužili, ani nepotvrdíme svébytnou kulturní identitu střední Evropy, o které tak pěkně psal Milan Kundera.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio

Související