Apolena Rychlíková: Smrt muže v Teplicích znovu spustila lavinu odsudků a nenávisti vůči lidem závislým na drogách

23. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Video ze zásahu policistů v Teplicích se objevilo i na sociálních sítích

Sobotní odpoledne v Teplicích skončilo tragédií. Krátce po zákroku policie zemřel 46letý muž Stanislav Tomáš, který se měl – údajně pod vlivem drog – dopouštět výtržnictví a rvaček s dalším mužem. 

„Podle předběžné pitevní zprávy bylo u muže zjištěno podezření z ovlivnění cizorodou látkou amfetaminové řady a při pitvě byly zjištěny chorobné změny věnčitých tepen srdce,“ uvedl policejní mluvčí v reakci na incident s tím, že souvislost se zákrokem a úmrtím je dle předběžné pitvy vyloučená.

Čtěte také

I ve svém twitterovém příspěvku policie uvedla, že muž byl „recidivista a narkoman“. Tento tweet, společně se zveřejněným videem, kde dnes již zesnulý muž křičí a mlátí do auta (které, jak popsala a doložila fotografií novinářka Saša Uhlová ve své reportáží z místa, zůstalo absolutně netknuté) vyvolaly mezi diskutujícími sérii debat o tom, do jaké míry je vlastně smrt drogově závislého člověka pro společnost v pořádku.

Nutné je také dodat to, že blízcí lidé zesnulého mají za to, že poslední roky vedl normální a spořádaný život.

Co by kdyby

Nechme teď stranou sobotní události v Teplicích i profil Tomáše – obojí se určitě bude šetřit ještě nějakou dobu a z toho, co nyní víme, nemá smysl cokoliv obecnějšího vyvozovat. Faktem ale je, že jsou lidé se závislostmi na drogách v české společnosti dlouhodobě démonizováni a mnohdy dokonce dehumanizováni.

Čtěte také

To ostatně celá „teplická“ kauza – hlavně tedy reakce na ni – dokládají poměrně přesvědčivě. Fakt, že existuje pravděpodobnost, že byl Stanislav Tomáš pod vlivem drog, jakoby zavdával záminku pro celé řetězce úvah. Co by udělal, kdyby ho policie nezpacifikovala? Koho by napadl? To máme čekat, až na nás někdy zaútočí? Nebo na naše děti? Až rozmlátí více aut? Až něco vykrade?

Těžko říct, jestli mají ti, kteří s podobným vršením hypotetických situací přicházejí, pocit, že je vlastně v pořádku, že Stanislav Tomáš zemřel – u některých příspěvků na sítích to tak někdy působí. To, co se ale dá říct s jistotou, je to, že některé drogy (kokain to není) a spolu s nimi jejich uživatelé mají u nás specifické postavení. Dělají z lidí někoho méněcenného.

Drogy jsou špatné, s alkoholem je zábava

Závislosti jsou téma, které se v Česku týká milionů lidí. Na pervitinu a opiátech je závislých kolem 47 tisíc lidí. Léky nadužívá asi 900 tisíc Češek a Čechů. Především pervitin devastuje nejen sociálně vyloučené lokality, ale i klasické české vesnice.

Čtěte také

Do závislostí upadají děti školního věku i dělníci, kteří ho berou proto, aby zvládli vysoké pracovní nasazení. Z druhé strany je také nutné bavit se o alkoholismu. Alkohol si denně dá 600 tisíc mužů a žen. Stále častěji ho konzumují i děti. Pití alkoholu je však pořád bráno jako zábava. Přitom spotřeba alkoholu stále roste a víc než Češi pijí už jen Litevci.

Ano, užívání drog je problém, stigmatizace a nenávist vůči uživatelům ho ale neřeší. Drogová politika v Česku je dlouhodobě založená spíše na represi, nikoliv na prevenci nebo sociální práci. A zdá se, že návrhy současné vlády přesunout protidrogovou agendu pod ministerstvo zdravotnictví mají za cíl i to málo, co funguje, zničit. Tím ale závislosti nezmizí.

Apolena Rychlíková

A stejně tak nezmizí, pokud budou sílit útoky na ty, kteří závislostmi trpí, nebo dokonce na neziskové organizace, které se práci se závislými lidmi věnují a pomáhají jim.

Pokud tu je společenská potřeba problematiku závislostí skutečně řešit, má smysl jediné: tlak na kvalitní, moderní a destigmatizační protidrogovou politiku, která v prvé řadě zkoumá původ závislosti a s ním se snaží pracovat.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio