Jan Vávra: Nový druh nespokojenců

21. říjen 2020

V Čechách nemáme zažitou tradici pouličních bitek a násilných střetů, které by měly politické důvody. Nikoli náhodou se všechny dějinné zvraty odehrály víceméně nenásilně, většinou v souladu s tehdejším právním řádem, ať již šlo o rok 1918, 1948 nebo 1989.

Nedělní protiroušková demonstrace na Staroměstském náměstí, která se zvrhla v bitky s policií, z této nenásilné tradice poněkud vybočuje. Naposledy si pamatuji vodní děla na Staroměstském náměstí přibližně rok před pádem komunismu. Šlo samozřejmě o vodní děla Veřejné bezpečnosti.

Čtěte také

Nemá smysl přehánět význam jedné násilnické demonstrace. Bitky s policií vyvolali přizvaní fotbaloví a hokejoví fanoušci, kteří zřejmě potřebovali vypustit energii nashromážděnou delší nečinností. Bez nich by asi demonstrace neskončila násilím, byť by se odehrála v rozjitřené náladě, kdy téměř všichni účastníci porušovali vládní nařízení proti koronaviru.

Politicky mají fotbaloví fanoušci blízko ke krajní pravici. To, že se s nimi lidé nespokojení s vládními opatřeními spojili, ale může signalizovat zajímavé posuny ve společnosti. Odborník na pravicový extremismus Miroslav Mareš se dokonce domnívá, že se mezi lidmi nespokojenými s vládou a její reakcí na koronavirovou epidemii rodí jakési nové hnutí. Část účastníků demonstrace byli bývalí příznivci premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloš Zemana, které jejich oblíbenci zklamali. Agenda konspiračních webů, které jsou pro tuto část nespokojenců často jediným zdrojem informací, je nyní namířena proti politice Babišovy vlády.

Babiš a jeho zmatené a protiřečící si prohlášení

Díky reakci vlády na koronavirus, která se už dotýká každého občana, tedy přestává být odpor k vládě výsadou pražské kavárny a stává se vpravdě lidovou záležitostí. Nakonec podle posledního průzkumu CVVM ubylo lidí, kteří věří vládním opatřením proti koronaviru.

Čtěte také

Ještě v červnu byla opatření účinná podle 86 procent lidí, v červenci už jen podle 61 procent a v září důvěra v účinnost vládních opatření klesla na 48 procent. Růst nedůvěry souběžně potvrzuje čerstvý výzkum volebních preferencí, podle kterého preference hnutí ANO klesly od března o 10 procentních bodů.

Příznivci opozičních stran by z tohoto vývoje mohli mít radost. Problém je ovšem v tom, že tuto část nespokojených žádná ze současných politických stran neobhospodařuje a je také krajně nepravděpodobné, že by se třeba Pirátům, tím méně STAN nebo ODS – nebo i novému uskupení kolem bývalého vůdce Milionu chvilek Mikuláše Mináře – podařilo tyto lidi podchytit.

Pokud mají k nějaké ze stávajících stran nejblíže, je to SPD Tomia Okamury. Ten se sice k otázkách kolem účinnosti a smyslu vládních opatření nevyjadřuje, ale to je jen díky tomu, že si není jist, co by mu přineslo více kladných bodů. Pokud bude mít pocit, že těchto zklamaných nespokojenců je dost, určitě se je pokusí absorbovat.

Jan Vávra

Člověk nemusí být politolog, aby pochopil, že nespokojencům shromážděným na Staroměstském náměstí schází především autorita, které by mohli věřit. Zatímco Miloš Zeman své ovečky – ať už ze zdravotních či jiných důvodů – opustil, Babiš ztrácí důvěru ve svoji schopnost vyvést zemi z koronavirové krize díky zmateným a navzájem si protiřečícím prohlášením. Pokud tedy nechce opozice přenechat nespokojené davy extremistům, měla by nějakou autoritu rychle vytáhnout z klobouku.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio