Jan Vávra: Naši debatu o EU zatím určují populisté
Během našeho předsednictví EU to vypadalo, že ČR konečně opustila svoji tradiční roli potížisty a reptala a zapojila se aktivně do evropské politiky. Ovšem blížící se volby do Evropského parlamentu vrátily postoj většiny naší politické reprezentace do starých kolejí a politici se už zase předhánějí v prohlášeních o tom, co všechno z evropské agendy nechceme.
To neplatí jen o hnutí ANO, jehož hlavním cílem je podle Kláry Dostálové, která by měla stát v čele kandidátky, zabránit zrušení práva veta. Nebo o SPD, která chce podle svých slov ukončit bruselský diktát a rozložit EU zevnitř.
Čtěte také
Čistě negativně se vymezuje proti EU i koalice Spolu. Podle jedničky na kandidátce, europoslance ODS Alexandra Vondry, jsou hlavními cíli koalice Spolu tvrdý postoj vůči migraci, brzdění Green Dealu a udržení práva veta. Koalice Spolu se tak dostává do zákrytu s populisty.
Shodou okolností tento týden prohlásila na setkání ministrů zahraničí EU a akademické obce v Berlíně německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, že Evropská unie se musí při přípravě na rozšíření pustit do odvážných reforem.
Baerbocková navrhla zrušení současného systému, kdy každá z 27 zemí má svého komisaře, a omezení práva veta. „Evropská unie se musí rozšířit. To je geopolitický důsledek ruské útočné války proti Ukrajině,“ tvrdí německá politička.
Čtěte také
Naši politici sice také prosazují rozšíření Evropské unie, na druhou stranu ale odmítají zrušení principu jednomyslnosti a jeho nahrazení většinovým hlasováním. Přitom je jasné, že bez zrušení práva veta se Unie dál rozšiřovat nemůže. Reforma způsobu rozhodování v Radě EU je podle řady států nutná už nyní, má-li být evropské společenství v současném turbulentním světě aspoň trochu akceschopné.
Stačí si připomenout chování Orbánova Maďarska, které blokovalo přijetí některých společných rozhodnutí od protiruských sankcí po globální firemní daň. Je pochopitelné, že v EU panují obavy, jak by Unie fungovala, kdyby na zasedáních Rady Evropy sedělo takových Orbánů víc. Pokud zejména Německo a Francie chce omezit právo veta, mohou si za to tedy státy Visegrádu svým nekonstruktivním postojem samy.
Chce to jen trochu odvahy
Čtěte také
Covidová pandemie a zejména válka na Ukrajině mohly dostatečně jasně ukázat, že naším hlavním národním zájmem je silná a akceschopná Evropská unie, nikoli snaha brzdit evropskou integraci. Přesto se naši politici – a to i z takzvaně demokratických stran – překřikují hesly o obraně národních zájmů, aniž by někdo věděl, co tím národním zájmem je a proč.
Je zarážející, že se Lidovci a TOP 09, kteří v pudu sebezáchovy prosadili koalici s ODS i v evropských volbách, se od euroskeptických postojů ODS aspoň trochu nedistancují.
Annalena Baerbocková v Berlíně řekla, že „musíme činit odvážná rozhodnutí“. A dodala, že Německo je například připraveno se na omezenou dobu vzdát vlastního komisaře. Byl by něčeho takového schopen nějaký český politik? U nás zatím projevil odvahu postavit se populistům a otevřít otázku budoucnosti EU jen prezident Pavel. Pochopitelně za to od některých politiků sklidil kritiku.
Pokud ale budou Lidovci a TOP 09 jen společně s ODS volat, co všechno v EU nechceme, otevírá se prostor pro Piráty a hnutí STAN. Chce to jen trochu odvahy. Tu zatím projevil pouze prezident, ale odvážnější politické strany v něm mohly najít vlivného spojence.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
