Jan Vávra: Jaké je hodnotové ukotvení naší pravice?
Zejména pravicoví politici rádi hovoří o důležitosti tzv. hodnotového ukotvení politických stran. Nedávná hádka mezi některými politiky ODS o to, jak se dívat na výsledek polských voleb, nabídla zajímavý vhled do hodnotového ukotvení strany, která bývá pokládána za pilíř naší pravice.
Všechno začal předseda Senátu Miloš Vystrčil, tedy člen ODS, který ve svém tweetu vyjádřil radost nad tím, že polská opozice získala v obou komorách parlamentu většinu. „Pro mě je to povzbuzující výsledek,“ napsal.
Čtěte také
Vzápětí to tvrdě schytal od europoslanců ODS Alexandra Vondry, Jana Zahradila, ministra dopravy Kupky i bývalého premiéra Topolánka: Jak se může člen ODS radovat nad odchodem tak skvělé strany – jako je Právo a spravedlnost – do opozice?
Při hodnocení vlády Práva a spravedlnosti povytáhnou politici ODS nesouhlasně obočí asi jen nad jejím postojem k interrupcím. Podle ministra Kupky jde ale o specifický kulturní vzorec Polska. Jinak je prý evidentní, že strana řídila Polsko dobře. Tento názor je v přímém protikladu k opakující se kritice ze strany ostatních evropských států, podle kterých se vláda Práva a spravedlnosti snažila zlikvidovat dva důležité pilíře liberální demokracie, kterými jsou právní stát a nezávislost médií.
Neideologičtí politici
Snaha dostat rozhodování soudů pod kontrolu politiků, zestátňování veřejnoprávních médií a omezování těch soukromých měly zřejmě zajistit vládu Práva a spravedlnosti na věčné časy. Pokud taková politika znamená řídit dobře stát, je na místě otázka, zda by si ODS – v případě, že by mohla vládnout sama – nechtěla počínat podobně.
Čtěte také
Vláda Práva a spravedlnosti se snažila zavést ultrakonzervativní pojetí katolického státu, za což ji někteří komentátoři ironicky nazývali katolickým Talibanem. Díky neustálým osobním útokům na lidi s jiným názorem vytvářela v zemi dost nenávistnou atmosféru, což ukázala třeba kampaň proti režisérce Agnieszce Holland, která si dovolila upozornit na problematickou stránku postoje k uprchlíkům.
Ovšem „tvrdohlavý“ postoj této vlády k Evropské unii a k migraci je jedna z věcí, kterou politici ODS oceňují nejvíc. Strašit diktátem Bruselu i nebezpečím migrace je ale doména populistických stran, do jejichž blízkosti se tak ODS dostává.
Politici ODS, kteří se vyhranili proti Miloši Vystrčilovi, argumentují tím, že Právo a spravedlnost v europarlamentu zasedá s ODS ve společné frakci Evropských konzervativců a reformistů. I to naznačuje, že pro řadu pravicových politiků je ideologický pohled důležitější než dodržování pravidel právního státu. Odpor vůči Evropské unii, strašení migrací a nejrůznější kulturní války se tak staly hlavní ideologickou výbavou naší pravice.
To svědčí o její značné ideové vyprázdněnosti. Pro spravedlnost je ale třeba říct, že ani naše levice na tom není o nic lépe, nakonec k ní se už radši ani nikdo nehlásí.
Pozitivní je, že i v ODS jsou neideologičtí politici jako Miloš Vystrčil, byť jsou zřejmě v menšině. Nakonec na jeho obranu nevystoupil z členů ODS nikdo. Můžeme být tedy rádi, že máme koaliční vládu. Mimochodem zmíněným Vystrčilovým kritikům tato koalice evidentně také hodně vadí. Bylo by zajímavé slyšet, jakého partnera by si oni přáli.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
