Matěj Schneider: Většina Američanů chce razantní změnu. Dva okoukaní (ex)prezidenti ji nenabídnou

19. květen 2024

Největší audioportál na českém internetu

Donald Trump a Joe Biden v předvolebním klání amerických voleb | Foto: Fotobanka Profimedia

Matěj Schneider: Většina Američanů chce razantní změnu. Dva okoukaní (ex)prezidenti jí nenabídnou

Spojené státy letos zažívají nezvykle dlouhé období předvolební kampaně před listopadovými volbami. Utkají se v nich hlavně dva stárnoucí kandidáti, Joe Biden a Donald Trump, se kterými má velká část populace problém, ale které se stejně nikomu z jejich spolustraníků nepodařilo v primárkách překonat.

Čtěte také

Když jeden z kandidátů vede kampaň z Bílého domu, analytici mu většinou dávají větší šance než vyzyvateli. Neplatí to ale vždycky: ostatně vhodnou ilustrací jsou i minulé volby z roku 2020, kde tato „domácí výhoda“ Trumpa nezachránila.

Jednou za pár týdnů pak americkými médii zarezonuje nový předvolební průzkum, ze kterého se všichni snaží věštit, jak se v listopadu voliči rozhodnou. Většina z nich naznačuje, že jde o vcelku vyrovnaný zápas. Značná část ale ukazuje na větší šance Donalda Trumpa.

Čtěte také

Nejčerstvějším varovným signálem je aktuální průzkum od Siena College ve spolupráci s deníky The New York Times a Philadelphia Inquirer. Ten ukazuje na Trumpův náskok v pěti z těch států, u kterých se předpokládá, že v letošních volbách mohou být rozhodující: Michigan, Arizona, Nevada, Georgia a Pensylvánie.

Ve všech z těchto států přitom v roce 2020 vyhrál Biden. Aby toho nebylo málo, Trump má dle průzkumu velmi solidní čísla jak u hispánských voličů, tak u těch mladších 29 let. Kdybyste někomu před deseti lety řekli, že bude republikánský kandidát oblíbenější u voličů ve studentském věku než ten demokratický, dozajista by se vám vysmál.

Čtěte také

Nejen tyto výsledky by měly Bílý dům značně znervózňovat. Pro nás ostatní ale mohou ilustrovat řadu zajímavějších poznatků. Především to, že výrazná část Američanů je přesvědčena, že směřování jejich země by se mělo razantně změnit.

Úhrnem 69 procent dotázaných v průzkumu uvedlo, že by si americký ekonomický a politický systém zasloužil výrazné změny, nebo dokonce zcela překopat. A zatímco jen necelá čtvrtina dotázaných věří, že by něco takového mohlo přinést znovuzvolení Bidena, 70 procent z nich si podobné naděje vkládá do návratu Trumpa.

Sliby nikdy zcela nenaplní

Ohraná pohádka o vývoji americké politiky za poslední dekádu je, že se extrémistická křídla v obou stranách snaží zbořit stávající pořádky, které silou vůle drží při životě drolící se bašta rozumných centristů. Průzkum od Siena College ukazuje, že k údajným radikálům se alespoň nad abstraktní otázkou v průzkumu hrdě hlásí drtivá většina Američanů.

Čtěte také

„Bidenovy ztráty se soustřeďují mezi umírněnými a konzervativními demokratickými voliči, kteří si nicméně myslí, že systém potřebuje zásadní změny,“ varuje výslovně analytik The New York Times Nate Cohn.

Americká politika se totiž v uplynulých dvou dekádách točí v kruhu. Ať už jde o Baracka Obamu nebo následně Trumpa a Bidena, vždy přijde kandidát, který slibuje zásadně otočit kormidlem oproti předchozí vládě.

Matěj Schneider

V dobrém slova smyslu populistický hněv na nefunkční systém ho vynese do Bílého domu, ve kterém ale sliby změny a naděje žádný z kandidátů nikdy zcela nenaplní. A když proti sobě stojí dva kandidáti, kteří už oba prezidenty byli, báchorkám o napravení kurzu může věřit jen málokdo.

Autor působí na serveru voxpot.cz

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.