Jan Vávra: Naděje přichází z východu?
Cesta Petra Fialy vlakem do Kyjeva, kde se spolu s polským a slovinským premiérem setkal s Volodymyrem Zelenským, je v našich médiích označována jako silné a statečné gesto nebo příklad ryzího státnictví. Fiala si rovněž podle většiny domácích komentátorů získal respekt na evropské scéně.
To se sice teprve ukáže, ale po předchozích zkušenostech, kdy si naši politici hráli jen na domácím písečku a odmítali se angažovat při řešení celoevropských problémů, je Fialův počin minimálně osvěžující.
Čtěte také
Jak již bylo na této stanici řečeno, cesta do ostřelovaného Kyjeva neznamenala jen podporu Ukrajinců v jejich boji s ruským agresorem, ale mohla by předznamenat i další etapu reakce Evropské unie na Putinovu invazi. Soudě podle mediálního ohlasu, akce tří východoevropských premiérů a skutečného šéfa polské strany Právo a spravedlnost Kaczynského skutečně vzbuzuje naději, že postkomunistické země budou nyní hrát při formování evropských postojů významnější roli a že prosadí výrazné přitvrzení vztahu EU k Putinovi, konec západního pragmatismu a víry v spásnou roli obchodování s Ruskem.
Šok z náhlé války na našem kontinentu může znamenat změnu uvažování alespoň části evropské politické reprezentace a evropské veřejnosti o postavení EU, především o společné zahraniční a obranné politice. To by se ovšem neobešlo bez nutnosti další evropské integrace.
Otazníky nad cestou
Čtěte také
V tomto momentě ale budí rozpaky společnost, ve které Fiala do Kyjeva cestoval. Jde o nacionalisty, rozkladače EU, navíc se sklony k porušování základních hodnot, na kterých je Unie postavena, jako je vláda práva a nezávislost médií. Jeden z nejaktivnějších rozkladačů EU, maďarský premiér Orbán, zůstal sice doma, ale i tak se nelze zbavit pochybností, zda Jaroslaw Kaczynski nebo Janez Janša změní kvůli válce svůj postoj k Evropské unii. Samozřejmě nevíme, zda se během cesty vlakem snažil Petr Fiala přesvědčit Jaroslawa Kaczynského o výhodnosti evropské spolupráce, nebo spíše poslouchal jeho stížnosti na diktát Bruselu.
Pochybnosti vzbuzuje také způsob mediální prezentace cesty. Zatímco úřad českého premiéra postupoval sympaticky neokázale, Poláci uspořádali tiskovou konferenci už před cestou, poté informovali o detailech cesty, například o překročení hranic, a po návratu polský premiér vystoupil v polské televizi. Podle informací slovenských médií ovšem cestu inicioval slovinský premiér Janša, kterého čekají tento rok volby a jeho šance zatím nejsou úplně skvělé.
Historická šance
Fiala se zatím projevuje jako politik konsenzu – to mimo jiné ukazuje jeho víceméně vstřícný a nekonfrontační postoj k Miloši Zemanovi. Není to tak dávno, co se ministři jeho vlády svorně zúčastnili předávání státních vyznamenání, které předsedové parlamentních komor vzhledem k ruské agresi ignorovali.
Dokáže tento konsenzuální politik v době českého předsednictví naplnit nově probuzené naděje na posílení společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, nebo zůstane v zajetí tradiční skepse ODS vůči vytváření silné a vzájemně propojené Evropské unie? Pokud by se mu podařilo změnit postoj vlastní strany i postoj východoevropských politiků k evropské spolupráci, pak by si respekt na evropské scéně skutečně vybudoval. A naše země spolu s ním.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Karel Barták: Premiér Fiala na Ukrajině – symbol okamžiku i vklad do budoucnosti
Opovážlivá cesta českého premiéra Petra Fialy (ODS) a jeho protějšků z Polska a Slovinska do Kyjeva obléhaného ruskou armádou má hodnotu mimořádně silného gesta.
-
Ondřej Houska: Fialova cesta za ukrajinským prezidentem je správným a velmi silným gestem
Politika je o gestech a symbolech. Osobní cesta za ukrajinským prezidentem a premiérem do metropole, která je terčem ruského ostřelování, je správným a silným gestem.
-
Petr Fiala: Musíme hledat nové zdroje. Musíme se zbavit závislosti na ruských nerostných surovinách
Výrok týdne analyzují ředitel společnosti EGU Brno Michal Macenauer a analytik David Klimeš.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.