Jan Vávra: Kdyby nebylo Green Dealu, musel by si ho Babiš vymyslet
V důsledku úspěchu krajně pravicových stran v evropských volbách se stal Green Deal jedním z hlavních témat i domácího politického boje. Je to ovšem komické, protože jak vláda, tak opozice mají na jeho schválení nezpochybnitelné zásluhy.
Andrej Babiš souhlasil se základními cíli Green Dealu v roce 2019. V prosinci 2020 souhlasil s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent. Potom Babišova vláda Green Deal definitivně odsouhlasila.
Čtěte také
To, že dnes Andrej Babiš bez jakýchkoli zábran hovoří o „zeleném šílenství“ a „pitomosti EU, která nám pořád něco nařizuje“, je umožněno i špatnou pamětí domácích médií. Fialova vláda se ale chová podobně.
Hlavní jednání mezi členskými státy se vedla za českého předsednictví a ke konečnému odsouhlasení všech směrnic došlo loni v dubnu. Premiér Fiala se ale ke svým zásluhám rovněž nehlásí a tvrdí, že musí plnit jen to, co díky své nekompetenci odsouhlasila Babišova vláda. Ocitli jsme se tak v typicky kocourkovské situaci, kdy oba hlavní političtí rivalové své politické dítě shodně zatracují, čímž zpochybňují vlastní integritu.
Nedostatek ekonomické erudice členů vlády
Strategie Babiše je přitom jasná. Pochopil, že hlavním konfliktem nejen v evropské či americké, ale i v domácí politice je dnes boj mezi vítězi globalizace a poraženými globalizací. Ačkoli on sám patří jednoznačně k vítězům, vsadil na hlasy těch poražených.
Čtěte také
Protože migrace u nás není nosné téma, zbývá mu Green Deal. Nakonec boj za naftové motory přivedl k evropským volbám spoustu mladých mužů, kteří by jinak nevolili.
Proč se ale tváří v tvář této Babišově strategii nehlásí ke své odpovědnosti i současná vláda, je otázkou. Vypadá to, že až teď ministři s údivem zjistili, co to vlastně v dubnu 2023 schválili a hrozí se možných dopadů.
Jak je jejich zvykem, implementaci Green Dealu do českých zákonů prostě odsouvají. Vláda měla tuto středu projednat tři klíčové dokumenty, které se zabývaly koncem uhlí v roce 2033 a také rozvojem obnovitelné energie. Na základě rozhodnutí premiéra vše odložila.
Čtěte také
Stejně vyhýbavě se staví i k emisním povolenkám, které se od roku 2027 budou kromě uhlí vztahovat i na další fosilní paliva včetně pohonných hmot, což zdraží benzin a naftu. Tuto legislativní změnu vláda dlouho odkládala, aby se nakonec své účasti vyhnula, a snaží se tyto změny prosadit přes poslanecký pozměňovací návrh přilepený k novele zákona o povolenkách.
Je pravdou, že různí experti a řada zájmových organizací jako je třeba Hospodářské komora vyhrožují zdražováním. Média, která jsou vlastněna oligarchy podnikajícími ve fosilním průmyslu, těmto katastrofickým vizím dávají hodně prostoru. A vláda se zřejmě polekala.
Green Deal samozřejmě představuje dost zásadní změnu, její nutnost je ale způsobena zásadními změnami klimatu. Tvrdit, že vláda jen plní to, k čemu ji zavázal předchozí premiér, je nedůstojné člověka se základním vzděláním, natož univerzitního profesora. Vláda by udělala lépe, kdyby se ke Green Dealu postavila pozitivně a využila nutnou přestavbu naší ekonomiky k představení nějaké nové vize.
Zde se ale projevuje nedostatek ekonomické erudice členů vlády i její neschopnost opustit zaběhlé modely. Pokud ovšem budou ministři stále svalovat odpovědnost na Brusel, mohli by se novináři začít ptát, zda vůbec chápou, co v Bruselu schvalují.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
