Jan Vávra: Green Deal jako hromosvod jiných problémů
Jak víme, volby do Evropského parlamentu rozhodla především zvýšená volební účast v periferiích, a to jak vnějších – tedy bývalých Sudetech – tak vnitřních, jak bývají označovány oblasti ležící na hranicích krajů, odkud je to daleko ke krajskému městu. Jde o oblasti, pro které je charakteristická vyšší nezaměstnanost, nižší dostupnost různých služeb, vyšší míra exekucí, větší vylidňování a zejména nižší průměrné dosažené vzdělání.
Zdejší obyvatele frustruje jejich ekonomická situace a nejisté vyhlídky do budoucna. Mají dojem, že je politický mainstream ponechal jejich osudu a nemají žádné zastání.
Čtěte také
Vzpoura těchto periferií proti centrálnímu mainstreamu našla ventil ve dvou tématech, která jim naservírovali populisté. Prvním byl strach z migrantů a druhým odmítání Green Dealu.
V obou případech šlo o zástupná témata, která však mají značný emocionální potenciál, takže schopný demagog dokázal vyvolat strach z migrantů, kteří u nás nejsou, stejně jako přesvědčit veřejnost, že nám EU chce v nejbližší době zakázat spalovací motory.
Základní problém: nedostatečné vzdělání
Naši populisté to měli o to snazší, že vládní politici na hru, že migranti a Green Deal jsou opravdu největším problémem současné Evropy, ochotně přistoupili.
Čtěte také
Pravdou je, že i na evropské úrovni převažují obavy z příliš důsledného Green Dealu a že evropští Zelení i liberálové ve volbách ztratili. Green Deal ovšem v EU více než automobilky brzdí spíše zemědělci, kteří v západní Evropě představují významnou voličskou skupinu.
U nás v zemědělství nepracuje zdaleka tolik lidí, aby představovali relevantní sílu při volbách. Na druhou stranu je největším českým zemědělcem předseda vítězného ANO a v zemědělství podnikají další miliardáři, kteří mají nezanedbatelný politický vliv.
Na klimatickém rozvratu planety se ale zatím nic nezměnilo a Green Deal, který se neprávem stal otloukánkem evropských voleb, je potřebný stále stejně naléhavě. I v České republice postupují změny klimatu mnohem rychleji, než modely předpokládaly.
Čtěte také
Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd predikovaly vědecké modely teploty, které Česká republika zažívala ve druhé dekádě nového tisíciletí, až pro období mezi lety 2040 a 2050. Realita je tak horší než predikce a musíme tedy doufat, že Evropa bude pokračovat v úsilí snižovat emise skleníkových plynů.
Příčina úspěchu naší nacionalistické pravice i levice nespočívá ve škodlivosti Green Dealu, ani v hrozbě migrantů, ale ve špatných ekonomických perspektivách té části populace, kterou neoliberální ekonomický systém vytlačuje do bezvýchodné situace na okraj společnosti a která má pocit, že se jí žádná politická strana nezastane. Za hlavní příčinu úspěchu populistů bývá často označována ochota věřit dezinformacím.
V této části společnosti – jak opakují sociologové – je ale základním problémem nedostatečné vzdělání. Takže více než zavádění restriktivních opatření proti šíření dezinformací by pomohl právě přístup ke kvalitnějšímu vzdělání.
Na to by se měli vládní politici v prvé řadě soustředit, pokud nechtějí, aby populisté dál úspěšně vyvolávali strach z neexistujících hrozeb a mobilizovali nespokojené občany proti liberální demokracii, Evropské unii i proti naší podpoře napadené Ukrajiny.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
