Lída Rakušanová: VW je v nesnázích. Co na to Škodovka?
Ještě předloni byl německý koncern Volkswagen, jehož součástí je i mladoboleslavská Škodovka co do objemu největším výrobcem automobilů na světě. Vedl dokonce i v Číně, kde prodával víc než třetinu své celkové produkce. Dnes mu přebývá až půl milionu automobilů ročně. V konkurenci se srovnatelnými značkami na mezinárodním trhu je totiž VW továrny v Německu vyrábějí o 20 až 40 procent dráž.
Čtěte také
A to nejen ve srovnání s Čínou, kde je automobilový průmysl těžce podporován tamní komunistickou vládou, ale i ve srovnání s obdobnými automobily z Jižní Koreje, Japonska nebo z USA.
Volkswagenu tak údajně nezbývá než aspoň jednu až dvě ze svých německých továren zavřít a zaměstnance propustit. Experti nevylučují, že by se to dlouhodobě mohlo dotknout také jednotlivých značek.
Padne i Škodovka?
Teoreticky by mezi nimi mohla být i Škodovka. Podnik, který se díky spojení s Volkswagenem za 33 let vypracoval ze zaostalé komunistické automobilky k prestižní a světově uznávané značce, na které stojí zdejší ekonomika.
Bývalý šéf Volkswagenu Herbert Diess jí v roce 2019 diagnostikoval s tím, že má „největší potenciál růstu ze všech značek koncernu“. A naznačil, že ji Volkswagen rozhodně nemíní omezovat v rozletu.Čtěte také
A přesto se o rok později museli Petr Pithart a exministr průmyslu Jan Vrba – otcové tohoto zcela určitě nejzdařilejšího projektu české privatizace –, obrátit na tehdejší vládu s dopisem, ve kterém vyjádřili znepokojení nad možnou změnou postavení Škody Auto ve skupině.
Mluvilo se totiž o tom, že koncern chce eventuálně žádat, aby se Škodovka zaměřila na Východ a soustředila se na výrobu laciných vozů pro rozvojové trhy. Podle někdejšího předsedy vlády Petra Pitharta by to bylo v rozporu s přílohami smlouvy, na jejímž základě Volkswagen do Škodovky vstupoval.
Tento záměr, pokud ho mateřský koncern vůbec někdy měl, zůstal nakonec v rovině spekulací. Hlasy, že auta ze Škodovky až příliš konkurují těm domácím a vyrobeným v Německu, se ale neoficiálně čas od času ozývají dál. A není vyloučeno, že by vzhledem k současné situaci mohly zesílit.
Dodejme, že naštěstí je tu ta smlouva s přílohami. A naštěstí žijeme na kontinentě, kde smlouvy platí.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
