Jan Vávra: Je české maso skutečně zdravější?

Mezi nejnovější vlastence se nyní zařadil i ministr zemědělství Miroslav Toman, který přes protesty Poláků a přes žádost Evropské komise dál trvá na mimořádných kontrolách polského hovězího.

Thomas Kulidakis: Polské maso a kompromisní dohoda o dohodě budoucí

• Upravit
• Smazat

Není nad dobré zprávy. Ukázalo se, že když je v sázce ekonomická prosperita v zemi jedné a zdraví občanů v zemi druhé, příslušné úřady dokáží jednat rychle.

Připomeňme, že mimořádné kontroly zavedlo ministerstvo kvůli nálezu salmonely v zásilce hovězího z Polska a po reportáži z polských jatek, kde se porážely nemocné krávy. Později byla nalezena salmonela i v kuřatech z Polska.

Přes nalezené prokazatelně závadné hovězí i drůbeží maso má Tomanův boj s Poláky silně nacionální tón. Sám ministr se v něm dopustil několika faulů, když například ve sněmovním výboru tvrdil, že některé pražské restaurace vydávaly polské maso za argentinské, což pak musel dementovat.

Nakažené maso se mezitím dostalo do prodeje a bylo zkonzumováno, přičemž se nikomu nic nestalo. V našem boji za zdravé potraviny bychom si měli vzpomenout na naši metanolovou aféru. Tehdy umírali lidé, a to i na polské straně. A Poláci z toho zdaleka takový konflikt nedělali.

Nakupování potravin na rodinných farmách

Navíc slovenští novináři přišli teď se zjištěním, že i slovenská jatka porážela léčené, nechodící a nemocné krávy. Taková praxe údajně trvala roky a skončila až s reportáží v polské televizi.

Veterináři v Česku kvůli salmonele plošně kontrolují hovězí maso dovezené z Polska

Veterináři po celém Česku kontrolují dodávky hovězího masa z Polska. A to kvůli salmonelóze, která se tento týden objevila v jedné ze zásilek. V Moravskoslezském kraji státní veterinární správa zamířila do provozů, které předem oznámily, že čerstvé hovězí maso přivezou.

Je otázkou, zda se něco podobného nedělo i u nás. Argument, že se to u nás nemůže stát, protože jatka kontrolují státní veterináři, kdežto v Polsku i soukromí, neobstojí, vezmeme-li v úvahu míru korupce v ČR.

Zdá se, že za vším je daleko spíše konkurenční boj. Ministerstvo zemědělství i Agrární komora vytrvale přesvědčují veřejnost, že zdravé a kvalitní mohou být jedině české potraviny.

Ministerstvo investovalo obrovské částky do podpory značek jako je Klasa či Česká potravina. Zatím ale nikdo nevysvětlil, proč mají být české potraviny zdravější než potraviny z Polska, Německa či Francie. Tvrzení o kvalitě českých potravin vyvracejí i Češi z příhraničí, kteří jezdí do Polska, Německa a Rakouska nakupovat potraviny, protože je známo, že jsou lepší a většinou i levnější.

Veterináři kontrolují v Benešově maso přímo na jatkách. Veškeré údaje o původu masa najde spotřebitel na samolepce

Kauza polského hovězího masa může mít dopad i na české chovatele. Podle některých jatek se totiž snížil zájem o hovězí maso. Obavy u české produkce nejsou ale podle Státní veterinární správy na místě.  Na všech jatkách má totiž své zaměstnance, kteří kvalitu masa kontrolují.

Kvalitní hovězí skot masných plemen, který je chován venku, se většinou z ČR vyváží, takže se u nás koupit nedá. A proč má být české vepřové nebo drůbeží zdravější, není jasné. Jsou snad antibiotika, kostní moučka a různé chemikálie, kterými jsou prasata a kuřata v našich velkochovech krmena, méně škodlivá?

V naší zemi je většina zemědělské výroby v rukou obřích agrokombinátů, které používají ve značné míře chemii a průmyslově vyráběná krmiva. V ostatních zemích se zvířata mnohem častěji chovají na menších farmách, která si průmyslová hnojiva a krmení nemohou dovolit. Navíc je prokázáno, že zvířata ve velkochovech trpí stresem, který ke kvalitě potravin také nepřispívá.

O tom, že někteří spotřebitelé tohle začínají chápat, svědčí skutečnost, že čím dál víc lidí chce nakupovat potraviny přímo na rodinných farmách, jak je běžné třeba v Rakousku.

Jan Vávra|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Nejpikantnější na celém sporu je to, že boj za národní zájmy je veden se zemí, se kterou jsme spojenci v rámci Visegrádu. Ani v tak marginálním sporu nejsme schopni se dohodnout a musí přijít zástupce Evropské unie, aby nás rozsoudil, jako to dělá ve škole paní učitelka. Jak by to asi dopadlo, kdy šlo o něco skutečně důležitého?