Jan Vávra: Ideologie a empatie

17. duben 2022

Vláda si získala sympatie většiny veřejnosti pevným postojem vůči Rusku a úspěšným zvládnutím uprchlické vlny, i když na tom mají velký podíl sami občané i neziskové organizace. Premiér Fiala přispěl svojí – tehdy překvapivou – cestou do Kyjeva k pocitu hrdosti za naši podporu napadené Ukrajiny a od té doby vláda víceméně stále surfuje na této vlně.

Populace je pořád trochu v šoku z nečekané války v naší těsné blízkosti a z brutality, s jakou slovanští bratři vraždí bezbranné ukrajinské civilisty.

Čtěte také

Ovšem nové problémy v podobě nejrůznějších důsledků války, pozůstatků koronaviru a rostoucích cen všeho možného se neodbytně hlásí. A bude jich více, než s kolika se musely vypořádat všechny předchozí vlády.

Propadáme se do největší ekonomické krize nového tisíciletí – její důsledky se zatím nedají odhadnout, ale budou zásadní. Vláda bude muset čelit strmě rostoucí inflaci, jakou jsme v novodobé historii nezažili. Snižování životní úrovně bude mít své sociální dopady. Čeká nás přechod energetiky na nové zdroje – to je sám o sobě obrovský úkol. K tomu připočtěme náklady na uprchlickou vlnu a nutné vyzbrojení naší armády.

Ideologické poučky z 19. století

Jaký má vláda na následující období plán, můžeme zatím jen tušit. Pokud jde o důsledky války a vliv inflace, nechal se premiér slyšet, že prý „všichni trochu zchudneme“. Problémem ale je, že všichni nebudou chudnout ze stejné základny. Zatímco před pandemií koronaviru ohrožovala příjmová chudoba kolem deseti procent populace, dnes je v nouzi podle agentury PAQ Research bezmála milion sedm set tisíc lidí.

Čtěte také

Soudě z vyjádření některých koaličních lídrů si vláda rozsah krize a změnu společenských poměrů vůbec neuvědomuje. Například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro jeden deník prohlásila, že si žijeme nad poměry, což musí skončit. Nová vláda prý nedopustí, aby se dál nezdravě rozhazovalo.

A z rozhovoru předsedy Pirátů Ivana Bartoše pro jiný deník vyplývá, že reakcí na inflaci má být valorizace penzí. Piráti prý ještě navrhují zvýšení rodičovské – to ale pomůže jen trochu a jen některým. Uvažuje se prý i o zvednutí slevy na poplatníka. To ale nejchudším nepomůže, protože vydělávají příliš málo. V oblasti regulace bydlení třeba vláda nechystá vůbec nic, i když mladá generace nemá na vlastní bydlení šanci. Oba předsedové se ale shodují v tom, že se rozhodně nesmí zvyšovat daně.

Čtěte také

Zdá se tedy, že v uvažování vlády pořád převažují ideologické poučky z 19. století, kterými nás svého času okouzloval Václav Klaus. Tedy že trh vše vyřeší, každá regulace je od ďábla a každý se musí postarat především sám o sebe. Svět se ale změnil. Podíváme-li se kolem sebe, většina evropských politiků – i těch, kteří se hlásí k pravici – projevuje nějakou sociální empatii a dělají vše pro to, aby snížení životní úrovně zejména těm nejchudším skupinám nějak kompenzovali. Podívejme se, jak rychle reagují na všechny změny třeba Němci.

Jan Vávra

Znepokojující také je, že okolo současné vlády nevidíme žádné odborné zázemí – řešení tak komplexních problémů se přitom neobejde bez spolupráce erudovaných ekonomů, sociologů a jiných odborníků. To je znepokojující, zejména pokud jde o ekonomiku, protože v novodobé historii jsme na fungující ekonomické modely neměli štěstí. Získá-li část populace pocit, že je jejich vláda nechá bez milosti padnout na dno, prohloubí se nejen nedůvěra k vládě, ale i příkopy mezi různými sociálními skupinami, a tím i napětí ve společnosti. A z toho budou těžit jenom staří nebo i noví populisté.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio