Apolena Rychlíková: Zdražování a energetická krize trápí Česko. Úřady práce hlásí přetížení, klientů potravinových bank přibývá

Jenže čeští potřební nikam nezmizeli, naopak jich přibývá důsledkem dopadů covidové krize a také masivní inflace, která zdražuje především základní životní potřeby od potravin přes bydlení.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Zmrazení platů státních zaměstnanců za časů vysoké inflace a rostoucích nákladů na energie může být velkou ránou

To potvrzují i čísla z potravinových bank – jejich klientů totiž přibývá. Jak uvedly Seznam Zprávy, celých 30 procent lidí, kteří vyhledali potravinovou pomoc, byli v bance poprvé. Přitom masivní nárůst zaznamenaly potravinové banky už v době covidu, kdy se jejich klientela zněkolikanásobila. Přibývá totiž lidí, kteří si kvůli zdražování po zaplacení základních výdajů nemohou dovolit nakupovat ani jídlo.

Největší procento ohrožených se kromě matek samoživitelek nachází mezi lidmi v seniorském věku, kteří jsou pádem do chudoby ohroženi velmi často. Třeba ve chvíli, kdy zůstanou po smrti partnera či partnerky sami.

Energetická krize a inflace

V dopise premiéru Petru Fialovi Pavel Bednář navíc upozorňuje, že již dva roky jsou zmrazené platy zaměstnanců úřadů práce (i jinde), což vzhledem k inflaci, kterou navíc zrychluje válka, znamená de facto devalvaci úřednických platů.

Čtěte také

Sociolog Buchtík: Střední třída může subjektivně cítit, že chudne. Ubydou jí peníze, s nimiž může volně nakládat

„Všichni tito lidé vykonávají velké množství náročné agendy, včetně covidových opatření a kompenzací, aktuálně významně narůstá objem agendy spojené s pomocí a administrací válečných běženců z Ukrajiny,“ píše Bednář a varuje před přetížením, které by mohlo vést i ke kolapsu systémů státní dávkové podpory.

Do problémů se dnes řada Čechů a Češek dostává především kvůli energetické krizi, která vyhnala ceny elektřiny a plynu nahoru, což dopadlo nejvíce na nízkopříjmové a středněpříjmové domácnosti.

Ačkoliv se změnily podmínky pro žádosti o příspěvek na bydlení, zůstává tato dávka stále velmi administrativně náročná a stále o ni žádá jen zlomek těch, kteří na ni mají nárok.

To však neznamená, že neroste počet klientů a klientek na úřadech práce, kteří potřebují od úředníků pomoc – roste a spolu s tím i množství agendy, které se na úřady práce valí.

Čtěte také

Petr Holub: Vzpoura zákazníků

Problém ovšem je, že úřady práce jsou personálně podhodnocené, a to dlouhodobě, a navíc se začíná projevovat stagnace mezd. Ačkoliv dostali úředníci a úřednice odměny, jejich výše – tři tisíce korun – je vzhledem k objemu práce podle odborů spíše výsměch. Navíc, jak varuje Bednář, hrozí odchody zkušených úředníků, kteří za nízké mzdy nevidí už ve své práci smysl.

Apolena Rychlíková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Podle PAQ Research se nyní pod hranicí chudoby pohybuje celých 16 procent lidí. Nepříznivá situace, zdražování základních potřeb, inflace, energetická krize, vleklé dopady koronavirové krize a krize důvěry v politiku i instituce. To všechno jsou problémy, které teď vláda skutečně nesmí zanedbat.

Jen tak předejdeme dalšímu prohlubování příkopů uvnitř české společnosti a především také frustraci, která by nakonec mohla dopadnout třeba i na bezmocné válečné uprchlíky.

Autorka je komentátorka serveru A2larm