Jan Fingerland: Omamná změna - konec syrského narkobyznysu

Slovo captagon znali v Evropě hlavně farmakologové, na Blízkém východě byl ale přinejmenším v některých kruzích pojmem běžné konverzace. Tuto syntetickou drogu totiž produkovali státem najatí chemici ve vládních továrnách, a odtud se pašeráckými cestami šířila do okolí, zejména států Arabského poloostrova.

Čtěte také

Jan Fingerland: V Damašku už zase pijí pivo

Bašár Asad díky miliardám dolarů z tohoto obchodu udržoval vchodu národní hospodářství i represivní aparát. Export captagonu totiž několikanásobně přesahoval součet všech ostatních vývozních artiklů. Na významu nabyl zejména poté, co se ropných polí na východě země chopili Kurdové.

Na obchodu s captagonem se přiživovali i další hráči – libanonský Hizballáh, Írán, jednotliví významní představitelé syrského režimu i armády, a také různé zločinecké gangy, které státní narkobyznys pro tento účel potřeboval.

Věčný byznys

Asadův drogový průmysl silně vadil představitelům ostatních arabských států, na jejichž území se látka prodávala, a snažili se jej přimět, aby s tímto podnikáním přestal. V případě Jordánska se dalo mluvit o dlouhodobé destabilizaci.

Čtěte také

Nová vláda Sýrie nebude horší než padlý režim, věří Syřanka. Expolitik: V pozadí je Turecko a Izrael

Ammán dokonce opakovaně bombardoval cíle na syrském území, které považoval za místa spojená s produkcí a pašováním látky. Nakonec začaly arabské státy Asada přijímat zpátky mezi sebe, aby ho alespoň částečně odlákali od spojení s Íránem. Bašár Asad pochopil, že se nebude muset příjmů z tohoto zdroje vzdát.

Export captagonu, který se používá jako rekreační droga, i jako povzbuzovadlo pro vojáky a teroristy, se ale nyní zhroutil. Režim, který z něj žil, ale také dokázal organizovat výrobu a pašování, už neexistuje. V učebnicích se bude jednou psát o tom, jak politická změna způsobila posun na trhu s drogami, a ten zas následně ovlivnil geopolitiku nějakého regionu.

Čtěte také

Nikdo neví, kam zmizeli tajní policisté. Křesťané říkají, že mají sbaleno, popisuje ze Sýrie Boháč

Zhroucení Asadova režimu, ale i captagonového byznysu, je velkou ranou pro libanonský Hizballáh, jehož jednotky syrská vláda používala i pro pašování jiných komodit, a další špinavé úkoly.

To povede nevyhnutelně k dalšímu oslabení Hizballáhu v libanonské politice. Bude mít tedy podobný efekt jako skutečnost, že Írán už nebude schopen přes Irák a Sýrii Hizballáh v Libanonu podporovat pozemní cestou.

Co bude dál

Zůstávají dvě důležité otázky: jak se k výrobě captagonu postaví nový syrský režim, a co bude s výrobou captagonu dále, i pokud bude v Sýrii zakázána, protože s drogami si ještě žádný režim zcela neporadil.

Čtěte také

Jan Fingerland: Bylo to rychlé. Syrští povstalci získávají mezinárodní legitimitu

Haját Tahrír aš-Šam dal najevo, že nehodlá tento výdělečný podnik převzít. Zřejmě z přesvědčení, ale také si asi nechce rozházet vztahy se sunnitskými monarchiemi na Arabském poloostrově. Ozbrojenci hnutí dokonce veřejně pálili zásoby captagonu, aby dali najevo svůj postoj.

Není samozřejmě jisté, co noví vládcové udělají, pokud zjistí, že nemají dost peněz na financování svého nového režimu, a export drogy bude nejsnazší cestou k příjmům. Je také pravděpodobné, že velké výrobny zaniknou, vlastně už zanikly, ale část výroby v menším zůstane, rozptýlená na utajovaných místech.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Spekuluje se také o tom, že se výrobny přesunou do okolních zemí, protože specialisté na jeho produkci ani poptávka nezmizí – mluví se o Turecku, Egyptě nebo Iráku. Íránci údajně pomohli vytvořit linky na výrobu drogy v Hizballáhem ovládaných částech Libanonu. Tam už se tak jako tak dávno produkuje hašiš a heroin.

To, co skončilo, je zvláštní úkaz, syrský narko-režim. Část bohatství, které si do Moskvy postupně přestěhoval Bašár Asad, ale nepochybně pochází právě z tohoto byznysu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu