Války vikářů a ekonomické problémy jsou výstrahou, náš vhled do církve je nedostatečný, říká novinář

V roce 2013 měla pražská arcidiecéze začít směřovat k ekonomické soběstačnosti. Církevní restituce totiž znamenají také postupnou ekonomickou odluku státu a církví, které v roce 2030 přijdou o státní příspěvek na činnost. Místo toho se ale ocitla v červených číslech.

Čtěte také

Přibyl o kauzách pražského arcibiskupství: Je těžko pochopitelné, že problémy zůstaly bez povšimnutí

Kvůli ekonomickým výsledkům skončil generální vikář Zdenek Wasserbauer, kterého v roce 2020 nahradil kněz Jan Balík. Tehdy si také arcibiskupství najalo jako hlavního správce majetku Antonína Jurigu, kolem kterého později vypukl skandál se sexuálním zneužíváním.

Vodrážka následné dění pojmenoval jako válku vikářů – Wasserbauer totiž nevýhodné obchody svého nástupce popsal policii a obdobně postupoval i Balík. Příkladem jsou investice do hotelů, které dnes již také bývalé vedení označilo za extrémně nevýhodné a přistoupilo k prodejům.

„Vydali se novou cestou, ale ta byla provázena spory o to, zda je správná. A zda za tím náhodou není snaha vyvést církevní majetek a obohatit se,“ přibližuje novinář.

Svěcení před odborností

Tehdejší arcibiskup Jan Graubner si na Wasserbauera stěžoval v dopise papežskému nunciovi a jeho postup označil za intriky. Podle Vodrážky tak existují dvě interpretace – bývalý vikář měl potřebu ohlásit své podezření na problematické obchody a nechtěl o tom s nikým mluvit, včetně arcibiskupa.

Čtěte také

Církev k obětem zneužívání přistupuje kompetentněji, tvrdí advokát. „Dělá stále málo,“ namítá spolek

„Ten se ale přiklonil k druhé intepretaci, která by se dala zjednodušit tak, že Wassebeuer hledal špínu na svého nástupce a nepodal jim kompletní informace,“ shrnuje Vodrážka s tím, že případem se od podzimu 2024 zabývá policie, která zasahovala i přímo v Arcibiskupském paláci v Praze.

Výsledkem války vikářů je konec obou z nich. Vítězem původně byl Balík, na jehož stranu se přiklonil nynější emeritní arcibiskup Jan Graubner, záleží ale na jeho nástupci. „Ten podle mých informací nechce být tím, kdo bude rozhodovat, která z těch rozhádaných stran má pravdu,“ dodává.

Bývalá ekonomka arcibiskupství Linda Dolečková nedávno prohlásila, že většinu dění na arcibiskupství řídí muži s kolárky. „Oni často musejí být vysvěcení, aby mohli být ve výkonné pozici, to vyplývá z vnitřních pravidel. Myslím, že tam byl nedostatek odborného aparátu, ty struktury museli budovat vlastně z ničeho. To je jeden z důvodů,“ soudí.

Podle Vodrážky problémy Arcibiskupství pražského, ale například i české pravoslavné církve, velkou výstrahou pro ostatní: „Myslím, že všechny diecéze si uvědomují potřebu ekonomické nezávislosti. Zkušenosti z jiných částí světa ukazují, že věřící se výrazně více podílí na tom, aby zaplatili svého kněze.“

Přináší nový arcibiskup do církve větší otevřenost? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.