Ondřej Soukup: Za zavřenými kremelskými dveřmi
Už uplynul více než týden od nečekané návštěvy šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě a stále ještě nevíme žádné podrobnosti o tom, o čem tam jednal. Diplomacie za zavřenými dveřmi je Kremlem preferovaným způsobem vedení jednání. Zní to logicky – v kritické okamžiky je nejlepší, když můžete svému protějšku říct vše natvrdo, bez diplomatických formalit.
Čtěte také
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to formuloval počátkem února roku 2022 po jednání s tehdejší britskou premiérkou Lisou Trussovou, která se snažila zabránit ruskému vpádu na Ukrajinu. Lavrov tehdy prohlásil, že se nechce účastnit jednání, která – cituji – by mohla být vysílána v přímém přenosu a ve kterých se nedozvěděl nic tajného nebo alespoň neveřejného než to, co premiérka říká novinářům.
V únoru letošního roku si Lavrov v rozhovoru pro ruskou státní televizi stěžoval na západní politiky, kteří s ním udržují neveřejné kontakty. „Volají mi a prosí, abych hlavně nezveřejňoval, že se mnou mluvili. Jenže potom říkají totéž co veřejně: Skončete už tu válku. To není diplomacie, to je ubohost,“ rozčiloval se ruský ministr zahraničí.
Taktika nechat Rusy vymluvit válku dosud nezastavila
Čtěte také
Jenže ruští představitelé se chovají úplně stejně. Před prvním setkáním s Vladimirem Putinem poradci říkali americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, aby nechal svého ruského protějška na začátek vymluvit. Takže po úvodních pozdravech následovala padesátiminutová Putinova přednáška o tom, jak Západ Rusku ubližoval v posledních třiceti letech.
Čtěte také
Ještě hůře dopadl novinář Tucker Carlson, kterému před dvěma lety Vladimir Putin půl hodiny vysvětloval, kdo byli Pečeněgové a další zajímavosti z raně středověkých dějin Ruska. Své by mohl vyprávět také francouzský prezident Emmanuel Macron těsně před ruským vpádem na Ukrajinu v roce 2022. Ten vydržel poslouchat Putinovy historické výklady během pětihodinového telefonického rozhovoru, ale rozmluvit ruskému prezidentovi rozpoutání války to nepomohlo. Někdejší americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan vzpomínal, jak v roce 2021 všichni ruští představitelé hovořili, jako by četli ze stejného papíru, a nešlo je vtáhnout do diskuse s nějakým obsahem.
To se týká i šéfa ruské rozvědky SVR Sergeje Naryškina, který se nyní setkal s šéfem CIA Ratcliffem. Naryškinem vedená rozvědka pravidelně publikuje zprávy jako – cituji – „Kyjev posiluje spolupráci s mexickými drogovými kartely“. Moje nejoblíbenější je z června letošního roku a zní: „Euroantikristé zaútočili na ruskou pravoslavnou církev v Arménii.“
Do značné míry to nemusí vyjadřovat skutečné názory ruských představitelů. Jenže v okamžiku, kdy vědí, že o konci války na Ukrajině nakonec rozhodne jediný člověk – a tím je Vladimir Putin –, nemohou projevovat vlastní názory. Místo toho opakují vlastní propagandu, které možná sami nevěří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
