Jan Vávra: Deformují dotace trh nebo my deformujeme dotace?
Ministr financí se neúnavně pokouší snížit schodek státního rozpočtu škrtáním výdajů, aby nemusel udělat to, čemu se nakonec stejně asi nevyhne, a to je zvýšení přímých daní. Nedávno přišel s nápadem snížit státní dotace až o desítky miliard korun, a to především v zemědělství.
Členové vlády podle zpráv z médií souhlasí. „Zrušme dotace, nikdo kromě příjemců si toho nevšimne,“ říkají. Nejčastěji používaný argument je, že dotace udržují při životě projekty, které by jinak neměly šanci se ufinancovat. Je tomu skutečně tak?
Čtěte také
ODS, jíž je ministr financí členem, vystupuje proti dotacím dlouhodobě. Otcové zakladatelé, kteří hlásali teorií o trhu bez přívlastků, tvrdili, že dotace trh deformují. Ovšem dotace, především ty poskytované z rozpočtu EU, měly především pomoci chudším a nově přistoupivším zemím překonat jejich zaostalost. Byly tedy příležitostí k rozvoji infrastruktury, konkurenceschopnosti, vědy i venkova.
Záměr byl více než chvályhodný, ovšem u nás to dopadlo jako vždycky. Dotace trh nezdeformovaly, zato my jsme zdeformovaly dotace. Potvrzují to různá zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, jehož prezident Miloslav Kala tvrdí, že systém dotací v Česku degradoval. Uvádí třeba jeden zcela absurdní příklad výrobce šicích strojů, který za 15 roků z různých programů na rozvoj vědy a výzkumu vyčerpal téměř 460 milionů korun. Pak ale zkrachoval.
Čtěte také
Proč se takové případy staly, vysvětluje auditor evropských dotací z ministerstva financí Václav Jíra, kterého oslovili novináři serveru Seznam Zprávy. Nadřízení ho prý nutili přepisovat audity evropských dotaci, aby z nich vypadla závažná zjištění.
Auditor například tvrdí, že v dotacích určených na chov ryb našel v posledních letech chyby za stamiliony. Například podnikatel fakticky žádný rybník neměl, a přesto čerpal dotaci. Pokud by ovšem příjemce musel dotaci vrátit, bylo by to nepříjemné pro úředníky, protože politici vyžadují hladké čerpání. A zároveň znepokojivý signál pro evropské úředníky.
Čili dotace se čerpají především proto, aby se vykázalo čerpání. Vykazování činnosti na papíře, namísto skutečné práce, je ovšem obecný problém naší rozbujelé a neefektivní státní správy.
Spíše na Balkán než do vyspělé Evropy
Skutečné odhodlání vlády se ukáže na jejím postupu vůči zemědělcům. Jak ukázala nedávná kontrola NKÚ, v minulých letech byly zemědělské dotace, které měly podle strategie ministerstva zemědělství i EU podpořit mikropodniky a malé a střední firmy, přesměrovány na velkopodnikatele v zemědělství a potravinářství. Podporu tedy každoročně čerpaly především firmy s deseti až stamilionovými zisky.
Čtěte také
Před volbami slibovaly strany vládní koalice takzvanou deagrofertizaci země. Za rok a půl ale vláda z tohoto slibu splnila velice málo. Pravděpodobně již vzdala i snahu o projednání novely zákona o střetu zájmů.
Pokud tedy chce aspoň trochu narovnat podmínky na trhu, má teď výbornou příležitost. I kdyby zcela škrtla všechny národní dotace pro velké agrokombináty, agrobaronům se tak moc nestane, protože jejich hlavní příjem pochází z nárokových evropských dotací, jako je třeba platba na hektar obdělávané půdy. Ale stát by se mohl aspoň trochu vymanit z podřízenosti vůči různým miliardářům a podnikatelským skupinám.
Se zlepšením fungování státní správy to bude ovšem horší. Svým přístupem k administraci dotací se zatím řadíme spíše na Balkán než do vyspělejší části Evropy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
