Jan Palach: Osamělost oběti

Skupina Jana Palacha, kterou zmiňoval ve svém posledním dopise, neexistovala, soudí historik

• Upravit
• Smazat

16. leden roku 1969 je dnem, kdy se zapálil Jan Palach. Umírá po třech dnech a celá společnost je otřesena. Bylo to jen několik měsíců po okupačním vstupu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 a komunistický režim postupoval ve své tzv. normalizaci.

Proč je třeba mluvit o Palachově osamělosti? Asi proto, že jeho čin byl zcela výjimečný, a přestože měl následovníky Jana Zajíce a Evžena Plocka (prezident Svoboda mluví ve svém projevu po Palachově úmrtí o dalším takovém činu mladého muže z Plzně), jeho odhodlanost změnit poměry radikálním a pro mnohé extrémním činem prostě vyčnívala nad rozměry doby i národa.

Palachova oběť českou veřejnost šokovala a v tom okamžiku doslova ochromila, snad s výjimkou vysokoškoláků, na druhou stranu nebyla schopna změnit kormidlo, které už bylo dávno nastavené. Nutno říct, že politickými elitami, které si ovšem toto označení v lednu 1969 dávno nezasluhují.

Kapitulace před faktem sovětské okupace se vším, co to obnášelo, nastala už v okamžiku podepsání moskevského protokolu koncem srpna. A projevy českých politiků po Palachově činu se nesou přesně v tomto duchu – chápavě, leč kapitulantsky.

Ludvík Svoboda, Oldřich Černík a Alexandr Dubček v listopadu 1968|foto: Fotobanka Profimedia

Zadumané mlčení Dubčeka, Černíka i Smrkovského nahradil pouze Čestmír Císař – předseda nově ustavené České národní rady – v prapodivném projevu. O ryzosti Jana Palacha mluví velmi hezky, na druhou stranu jeho projev v podstatě vyzněl ve smyslu my se tady snažíme napravit chyby a budovat ten lepší socialismus, a teď do toho taková událost…

V pořadu Archiv Plus tentokrát uslyšíte také studenty – Palachovy spolužáky z filozofické fakulty, krátký a působivý projev básníka Viléma Závady, a také úryvek z pořadu Živá slova, ve kterém vystoupil Vilibald Bezdíček, tehdejší ministr školství.

Bezdíček byl jediný z českých politiků té doby, který se tryzny za Jana Palacha účastnil a pronesl při ní projev, čímž si podepsal politický ortel. Byl odstraněn z české vlády krátce po prvním výročí okupace a nepřekvapuje, že tohoto významného vědce a rektora Vysokého učení technického v Brně najdeme později mezi signatáři Charty 77.