Jan Macháček: Evropa ve válce a experiment s imunitou
Existuje v boji s virem něco jako více liberální, „západní“, svobodomyslnější scénář a nějaký „postkomunistický“ středoevropský, restriktivní scénář v podobě tvrdých opatření?
Možná to ještě nedávno vypadalo, že by se něco takového mohlo více méně rýsovat, nikdy to ale nemělo parametry rozdílů, které by věrně kopírovaly rozdělení z dob studené války.
Čtěte také
Tak za prvé tu máme Itálii (tedy za studené války součást Západu), kde to v Evropě začalo a nejvíce se rozvinulo, a která k restrikcím musela přistoupit dříve než ostatní. Pak tu máme třeba Dánsko, které bylo od počátku stejně přísné jako třeba Česká republika nebo Slovensko. Část Německa byla navíc dříve za železnou oponou apod.
Pokud nějaké rozdíly existovaly, začaly se v posledních dnech a hodinách velice rychle stírat. Pokud má někdo pocit, že třeba Praha dnes vypadá jako město duchů, tak už tak většinou vypadá a za několik hodin a maximálně dní bude vypadat celá Evropa i Severní Amerika bez výjimky.
Podle někoho laxně a podle někoho liberálně – jak je libo – se chovaly vlády Francie, Německa a Británie. Ve Francii se například ještě v neděli konaly komunální volby, ale od té doby pařížská vláda zcela srovnala svá opatření se zeměmi střední Evropy. Dokonce je předehnala. Tak například všechny francouzské automobilky Peugeot, Citroen i Renault zastavily výrobu už v pondělí.
Stádní imunita
Čtěte také
Ještě nedávno se za humny – tedy v Lipsku či Berlíně – konaly masově navštívené fotbalové zápasy, zatímco v České republice se už nechodilo do školy. Dnes už německá kancléřka zakázalo skoro všechno: bary, kasina a dokonce i veřejné domy, tedy bordely.
V Německu zůstávají stále otevřené restaurace, pokud jsou od sebe stoly vzdálené jeden a půl metru. To se ale může změnit dříve, než rozhlas tento komentář odvysílá. Německé automobilky stále vyrábějí, ale mají přestat v pátek. Třeba to ještě uspíší.
Nejliberálněji či nejlaxněji – jak je komu libo – si počíná Británie, ale i tam to spěje k rychlému konci.
To, co se dělo resp. nedělo – opět jak je komu libo – v Německu či Británii, ovšem vycházelo z různého názoru na celou věc. Když to shrneme, tak Němci vycházeli z toho, že kapacita jejich zdravotnictví je největší v Evropě, že je tzv. nejrobustnější a to z pohledu lidských a přístrojových kapacit i lůžek.
Čtěte také
Dále vycházeli z toho, že tamější obyvatelstvo je velmi disciplinované a stačí mu tedy nějaké chování doporučit. Němci si také mysleli, že stačí izolovat starší obyvatelstvo a soustředit se na něj. Německá kancléřka Angela Merkelová také prohlásila, že nakazit se mohou až dvě třetiny Němců.
To je ovšem názor, který má podporu jedné části vědecké komunity. Opíral se o to i britský premiér Boris Johnson, který se dovolával na „moderní vědecký názor“. Hlavní vědecký poradce britské vlády Sir Patrick Vallance totiž razil ideu, že britský přístup k věci se má opírat o to, že nakazit se má 60-70 procent Britů, s tím, že jedině tak se vytvoří tzv. kolektivní imunita (anglicky „herd immunity“ čili doslova dokonce stádní imunita, což jsem se rozhodl takto nepřeložit), která bude přerušovat řetězce nákazy, až se její šíření dostane na přijatelnou úroveň.
Čtěte také
Tento názor vycházel i z toho, že podle odhadu britských vědců se bude nový koronavirus každoročně sezónně vracet jako obyčejná chřipka.
Z tohoto pohledu Britům nevadilo, že mají všude otevřeno a neruší ani sportovní utkání. Jiná skupina vědců, ale od počátku považovala tento postup za absolutní hazard a 200 britských vědců dokonce odeslalo v sobotu petici proti konceptu kolektivní imunity a britská vláda se už z podpory tohoto postupu stáhla s tím, že „kolektivní imunita je prý pouze vědecký koncept, nikoli vládní politika“.
Ještě v neděli se v Británii běžel půlmaratón ve městě Bath, konala se masová oslava dne sv. Patrika v Londýně, nakonec ale už britský premiér indikoval, že větší shromáždění lidí zakáže. Je otázka dní a hodin, kdy se Británie zařadí ke svým evropským sousedům. Možná bude hlavní vědecký poradce britské vlády i se svou stádní imunitou vyměněn dříve než dočtu tento článek.
Když český premiér Babiš prohlásil, že jsme ve válce s virem, byl kritizován, že se mu líbí slovo „válka“ a že je malý Putin a diktátor. Stejná slova o válce s virem ale pronesli už i prezident Macron a kancléřka Merkelová. Takže i tady nám probíhá normální globalizace či kolektivní europeizace.
Autor je komentátor Lidových novin a předseda představenstva Institutu pro politiku a společnost (blízkého hnutí ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
