Jan Fingerland: Havlova knihovna zavírá, Obamova otevírá
Každý státník má po skončení svého mandátu ještě dvojí šanci na formování svého obrazu. Buď ještě za života, anebo i po něm, za pomoci přátel, rodiny a spolupracovníků. Například prostřednictvím institucí, jako jsou americké prezidentské knihovny. Jednu za pár dní otevře Barack Obama.
V době, kdy se mluví o ukončení činnosti Knihovny Václava Havla, má těsně před otevřením instituce, která se jmenuje Obamovo prezidentské centrum. Jeho budova stojí v Chicagu, kde se nacházela Obamova politická základna.
Čtěte také
Prezidentské centrum se ocitlo uprostřed několika kontroverzí. Někteří kritici tvrdí, že dotyčná čtvrť Chicaga přišla o část zeleně. Představitelé Obamova centra namítají, že došlo naopak ke zkultivování plochy, a že jde o otevřený areál se zahradou, veřejnou knihovnou, houpačkami, piknikovými místy, basketbalovým hřištěm a dokonce i svahem na sáňkování.
Michelle Obamová, která vyrůstala nedaleko, totiž v dětství postrádala právě nějaké vyvýšené místo. Teprve po tlaku veřejnosti bylo rozhodnuto, že parkoviště bude umístěno v podzemí.
Dále se ukazuje, že sama přítomnost prestižní budovy u spíše chudinské čtvrti má negativní dopad na ceny nájmů – ty totiž rostou, a tak vytlačují ty obyvatele Chicaga, na které se měla obracet především.
Čtěte také
Také třicetidolarová vstupenka je nejdražší, pokud ji budeme srovnávat s ostatními prezidentskými knihovnami. A s náklady 850 milionů dolarů je též nejdražším projektem tohoto typu.
Klingonské vězení
Jiná výhrada se soustředí na architekturu, vysoká věž obložená šedou žulou bývá přirovnávána k popelnici nebo klingonskému vězení. Vzhled je ale vždy velmi subjektivní otázkou.
Samozřejmě se rozhořela debata o poselství, které má předávat. Obsah je kritický k samotným americkým dějinám, poukazuje na skutečnost, že příslib, který Amerika a její základní dokumenty dávaly svým obyvatelům – zejména černochům, Indiánům nebo ženám – nebyl a dosud vždy není naplňován.
Některé prvky budí rozpaky, například přítomnost sochy Baracka Obamy a jeho ženy Michelle. To nejzásadnější se ale týká samotného právního a ekonomického postavení této instituce.
Čtěte také
Na rozdíl od řady jiných prezidentských knihoven, Obamovo prezidentské centrum není zřízeno jako součást federálního systému prezidentských knihoven, regulovaných speciálním zákonem, a tedy ani nemá za úkol shromažďovat a uchovávat písemnosti z prezidentova funkčního období.
Jde o samostatný podnik, který bude hostit Obamovu nadaci, a bude mít za úkol interpretovat Obamovo poselství, bez obvyklé účasti historiků nezávislých na instituci samé.
Ředitelka centra to vysvětluje tak, že Obama je sám dostatečně sebekritický. Centrum skutečně obsahuje sekci, v níž se rozebírají neúspěchy nebo nedotažené úkoly jeho prezidentské éry, a dokumenty budou prý přístupné v digitalizované podobě, ale ne všichni jsou tímto výkladem uspokojeni.
Čtěte také
Knihovna Olgy Havlové?
Obamovo centrum tedy i v tomto ohledu vybočuje z řady dalších podobných institucí, přičemž první z nich založil – právě jako archiv dokumentů – v roce 1940 F. D. Roosevelt, ještě v době svého prezidentování.
Souběžně samozřejmě běží debata o Trumpově projektu prezidentského centra v Miami, který bude také soukromou iniciativou, a má být využíván i jako komerční budova. Trumpův pokus přejmenovat washingtonské kulturní Kennedyho centrum na Trumpovo a Kennedyho centrum zablokoval federální soud.
Amerika svými prezidentskými knihovnami řeší jak nedostatek silných monarchistických symbolů, tak i praktický problém, co s vysloužilými prezidenty a s jejich odkazem, včetně toho hmatatelného.
Evropské republiky tuto tradici nemají a často tápou, jak naložit s odkazem vlivných politiků. U nás má Václav Klaus svou knihovnu, což je spíše jakýsi think-tank. Miloš Zeman má v tomto ohledu ještě menší ambice. Knihovna Václava Havla se nyní ocitla ve známé vícenásobné krizi. Ukazuje se, že se Havel nakonec stal věcí, kterou je možné vlastnit, včetně jména jeho literárního alter ega Ferdinanda Vaňka.
Havlův odkaz žije stejně, jako by žil i Obamův bez ohledu na existenci jakékoli instituce. Ale mít knihovnu coby místo setkávání a interpretace je přece jen lepší, než ji nemít. Pokud by se ukázalo, že kdosi vlastní copyright i na jméno Olgy Havlové, snad by bylo možné založit knihovnu Olgy Šplíchalové.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
