Dosažení kompromisu ve věci dohody o brexitu se momentálně nejeví jako pravděpodobné, pravděpodobnost tvrdého brexitu či brexitu bez dohody roste.
Na druhou stranu takhle to v dnešní politice i v mediálním světě chodí. Drama se hraje do poslední minuty a pak to většinou dobře dopadne. Třeba bude i brexitové drama vrcholit doslova opravdu až v posledních hodinách letošního března.
Den zahájení odchodu Velké Británie z EU se neúprosně blíží. Jablkem sváru je irská pojistka, nad kterou se v Londýně poprvé schází pracovní skupina poslanců Dolní sněmovny. Podle ústavního právníka a profesora Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ivo Šlosarčíka by bylo na čase, aby se ze svých „zakopaných“ pozic pohnula i EU.
Sama Evropská unie je specialistou na dohody uzavřené doslova v poslední minutě. Tentokrát se ale uzavírá mezinárodní smlouva, neřeší se vnitřní záležitosti EU.
Zkusme si ale nasadit masku optimistů. Co se zdá býti konstantou je, že EU27 nebude otevírat brexitovou smlouvu jako takovou. Může otevřít politickou preambuli ke smlouvě a ke smlouvě se může připojit nějaký dodatek či přílepek.
Zároveň si buďme jisti, že Brusel se bude ještě chvíli tvářit, že nejde přidat ani přílepek. Tak to na světě chodí, je to součást taktiky a vyjednávání. Zároveň si buďme jisti, že k žádnému kompromisu nebude EU27 ochotná, dokud si nebude jistá, že má tentokrát pro schválení nějakých změn a dodatků britská vláda zajištěn dostatek hlasů.
Datum brexitu se sice kvapem blíží, ale to, jakým způsobem proběhne, je stále krajně nejasné. Takže probíhá nové kolo absurdního strašení britské veřejnosti.
Nicméně se tento týden objevují některé pozitivní náznaky možnosti kompromisu. Šedá eminence Evropské komise, tajemník jejího předsedy a druhý nejmocnější muž Evropy Martin Selmayr komunikoval se zástupci výboru pro brexit britské Dolní sněmovny.
Selmayr měl zjišťovat, zda by členové britského parlamentu podpořili dohodu, kdy tzv. irská pojistka bude podpořena garancí dočasnosti. Pokud by Británie odmítla celní unii a musela na irském ostrově vzniknout střežená celní hranice, bylo by to pouze dočasné řešení. Jasně Selmayrovi ale nikdo neodpověděl.
Zástupci Westminsteru se zase měli ptát Selmayra, jestli by byla ochotna takovou garanci dát. Také nedostali jasnou odpověď. Zdá se to být neřešitelné, ale můžeme se na to dívat tak, že takhle se jedná. Jde možná o stadium jednání.
Každý se něčeho bojí, i v Británii. Jedni se obávají setrvání v Evropské unii, jiní zas brexitu, a ještě jiní tvrdého brexitu. Jsou ovšem i takoví, kteří se nebojí ani toho.
Také je dobré si všimnout, že německá kancléřka Angela Merkelová pravila, že „při troše kreativity a dobré vůle se snad najde řešení.“ EU toho ve své historii už kompromisně vyřešila tolik, že snad zvládne i irskou pojistku.
Taktéž si lze představit, že bude otevřena politická deklarace ke smlouvě tak, aby se nikdo necítil zatlačen do kouta s tím, že se v budoucnu musí směřovat k nějakému konkrétnímu řešení vztahů s EU. Nebude se mluvit ani o norském, ani o kanadském, švýcarském či tureckém scénáři. Může se otevřít prostor pro nový britský scénář.
K nějakým kompromisům bude možná nakonec ochotné i Irsko jako člen EU. V případě tvrdého brexitu by totiž Irsko muselo vybudovat tvrdou hranici se Severním Irskem už od 1. dubna. Tlak na Irsko, aby souhlasilo s nějakými ústupky, bude také zcela jistě narůstat.
Nejdůležitější větu ale musíme zopakovat: pokud nebude jasné, že Britové jsou předem pro nějaký kompromis schopni zajistit hlasy, tak také žádný kompromis nebude. Zastánci setrvání Británie v EU mezi členy parlamentu si musí uvědomit, že jsou už bez šancí a dát přednost brexitu s dohodou před brexitem bez dohody.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
