Jan Jůn: „Konečná nabídka“ premiéra Johnsona Evropské unii

Boris Johnson
Boris Johnson

Britský premiér Johnson předložil v závěrečném projevu výroční konference konzervativců části „konečného“ plánu brexitové dohody.

Jak se na brexitáři nyní ovládanou stranu sluší, závěrečný pětačtyřicetiminutový projev vůdce a premiéra Borise Johnsona – včetně několika málo podrobností jeho tzv. „konečného návrhu brexitové dohody“ a zároveň rozhodnutí odejít z unie k 31. říjnu – byl přijat s patřičnou radostí a ovacemi. Tedy, včetně jeho bonmotů a klauniád a také kritiky parlamentu s jeho údajně „poraženeckým zákonem“, navrhujícím odložení brexitu.

Představený, podle Johnsona „kompromisní“ návrh, obsahuje pár bodů, o kterých se už dříve hovořilo a některé zní zajímavě, i když bude moudřejší počkat na právnické formulace písemného návrhu i na reakce unijních představitelů po jeho převzetí ještě ve středu večer. V poněkud přitlumeném premiérově projevu jich totiž, už charakteristicky, mnoho nebylo.

Půjde prý zejména o režim obchodu se zemědělskými produkty a potravinami platný pro celý ostrov, o čtyřleté přechodné období používání nynějších pravidel obchodu Británie a unie a současné prostudovaní možností elektronické kontroly dosud otevřené hranice na irském ostrově.

Zároveň by byly rozšířeny pravomoci severoirského autonomního shromáždění, včetně kontroly zavádění nových celních pravidel jako alternativy k oné „irské pojistce“.

Obvinění ze sexuálního obtěžování

Jak už řečeno, jak návrhy příjme unie – a Johnson měl telefonovat předsedovi Evropské komise Junckerovi později večer – teprve uvidíme.

Je možné, že je bude považovat pouze za nepřijatelný trik, jak po jejich odmítnutí hodlá Johnson dojít k tvrdému brexitu bez dohody – který je třeba podle exministra financí Hammonda, cílem bandy tvrdých brexitářů, kteří na něj prý vsadili miliardy liber.

Pro premiéra Johnsona ovšem výroční konference konzervativců končí projevem s mnoha sliby financování zdravotnictví, policie či dopravní infrastruktury a onou nabídkou „konečné dohody“ s unií.

Je však třeba zmínit se o jeho rozhovoru pro deník The Sun, ve kterém řekl, že je zároveň připraven naslouchat jakýmkoliv protinávrhům unie i ohledně oné „irské pojistky“. Takže termín „konečný návrh“ je třeba brát s rezervou.

Konference však končí na pozadí řady pro Johnsona a brexitáře nepříjemných zpráv. Například, že statistický audit potvrdil, že Británie platí nikoliv 350 milionů liber unijních poplatků, které – jak Johnson mylně tvrdil voličům před referendem, budou po brexitu věnovány zdravotnictví – ale jen 150 milionů týdně.

Mezitím rezignoval vládní brexitový zmocněnec v Doveru, hlavním přístavu pro import z unie. Prý proto, že tvrdý brexit, který on měl zmírnit, by kvůli celním kontrolám stál Dover ušlý zisk jedné miliardy liber týdně.

Jan Jůn

Pro Johnsona jsou pak pohromou i publikovaná obvinění ze sexuálního obtěžování a podezření na udělení grantu ve výši 150 tisíc liber jedné podnikatelce, se kterou měl mít poměr. Je tedy těch pohrom více než dost a sněmovna navíc diskutuje o tom, jak mu vyslovit nedůvěru a vytvořit prozatímní vládu. Možná i proto ten jeho projev vyzněl tak trošku přitlumeně.

Autor je komentátor Českého rozhlasu