Jan Jůn: Britská koronavirová opatření aneb Ode zdi ke zdi
Britské znovuzavádění karantény na příjezdech ze zahraničí a současné vnitrostátní uvolňování zavání panikou.
Ode zdi ke zdi. Tak je možné charakterizovat nejnovější rozhodnutí britské vlády, tedy rozšíření čtrnáctidenní koronavirové karantény na příletech nebo příjezdech do země. Ke Španělsku, Portugalsku, Belgii a Lucembursku nyní přidala také Francii, Monako, Holandsko a Maltu, plus část Karibiku, ale uvolnila domácí stav nouze.
Čtěte také
Opatření zároveň uzavřelo Britům nejkratší pozemní cestu na kontinent přes sousední země. Zbývají dražší trajekty do Německa, Dánska nebo Norska a letecká spojení do vzdálenějších „méně nakažených“ zemí.
Britská vláda ospravedlňuje zavedení karantény například 66procentním nárůstem nákazy ve Francii během posledního týdne a hranicí je prý 20 případů čtrnáctidenních nakažení na 100 tisíc osob.
Konec nouzového stavu
Je ale nepochopitelné, že vláda zároveň ohlásila uvolnění vnitrostátních nouzových opatření a otevření divadel a koncertních sálů, kosmetických salonů, svateb do 30 hostů, kasin, kuželkáren a kluzišť nebo menších sportovišť.
Čtěte také
Za lokální stavy nouze prý může nedostatek disciplíny. Tedy nenošení roušek v dopravních prostředcích a obchodech nebo malé odstupy v hospodách a restauracích (i přes povinnou registraci hostů) a také nelegální večírky mládeže. Policie je nestíhá rozhánět, uděluje pokuty, ale je mírnější ohledně kontroly rychlosti na silnicích, protože klíčové je zvládnutí epidemie.
Chaotické chování vlády
Podivné je také oznámení vlády, že snížila počet provedených testů na koronavirus mezi obyvatelstvem o 1,3 milionu. Prý kvůli nepřesným údajům a dvojitému počítání, zpochybňujícímu přesnost údajů. Kritika – a nejen z řad opozice – je tvrdá.
Je tedy možné soudit, že uvolnění vnitrostátních restrikcí a současné zavádění karantény na příjezdech ze zahraničí je jen dalším příkladem nesystematičnosti nebo zjevné paniky vlády premiéra Borise Johnsona, jako během celé koronavirové krize. Kritizovaly to ostatně už i dva parlamentní výbory.
Děje se tak na pozadí kolapsu ekonomiky, včetně nárůstu nezaměstnanosti v důsledku bankrotů podniků a před několika dny oznámeného hospodářského poklesu země za druhé čtvrtletí o 22 procent – téměř dvojnásobek průměru Evropské unie.
Podivné je také až křečovité trvání britského premiéra na normálním zářijovém začátku školního roku za každou cenu – kvůli promeškaným měsícům výuky od jara a fiasku známkování odhadem –, i kdyby prý měly být opět uzavřeny hospody a restaurace. Konec prázdnin je na obzoru, ale zmíněné uvolnění by vše mohlo zkomplikovat – to jen podtrhuje chaotičnost vládních kroků.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Jan Jůn: Británie – druhá vlna pandemie, či jen ohniska konce té první?
Britové se dohadují, jestli nárůst nakažených koronavirem v Británii i v Evropě znamená, že přichází druhá vlna pandemie.
-
Proč se začínají vracet Romové z Británie? Kvůli pandemii přišli o „šedé“ příjmy, říká zpravodaj
Čeští a slovenští Romové se začali vracet domů. Alespoň to Českému rozhlasu Plus tvrdí vedoucí české školy Comenius v anglickém Leedsu Tomáš Kostečka.
-
Jan Jůn: Británie – velmi slabé světélko na konci dlouhého koronavirového tunelu
20 tisíc, 30 tisíc, 40 tisíc. To jsou rostoucí odhady konečného počtu obětí koronaviru, se kterým Spojené království přes hrdinství zdravotníků nepříliš úspěšně zápasí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.