Jan Jůn: Britové rozhořčeni přívalem špatných zpráv

24. září 2021

Vydrží britské veřejné mínění další hospodářské Jobovy zvěsti? K nespokojenosti s rychle rostoucími cenami, zvýšením daní a ukončením koronavirových sociálních příplatků v rámci takzvaného Univerzálního kreditu, klíčového pro chudé rodiny, se přidávají další problémy. Vláda premiéra Borise Johnsona – poplašená nedostatkem financí – nabízí populisticky alespoň polovičatá řešení, neb na účinnější opatření nemá. A průsaky signalizují znepokojení v konzervativní straně.

Jako by však dosavadní špatné zprávy nestačily. K poloprázdným policím v obchodech kvůli nedostatku řidičů a nechuti vlády vpustit ty bývalé z Evropské unie zpět a k problémům trvající koronavirové nákazy se nejnověji přidalo značné globální velkoobchodní zdražení plynu.

Čtěte také

Už šest firem zásobujících milion a půl zákazníků zbankrotovalo a ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng je v rozporu s premiérem nehodlá zachraňovat, neb „jich je příliš mnoho“.

Přejímání zákazníků těmi silnějšími ovšem něco stojí a ceny letí vzhůru také kvůli dopravě. Jak pomoci, Kwarteng neřekl, zato zdůraznil, že zachování Univerzálního kreditu by znamenalo další zvýšení daní.

Populismus vlády

Ředitel kontrolního úřadu Ofgem Jonathan Brearley popřel pravdivost tvrzení premiéra Johnsona, že nedostatek plynu je jen krátkodobý, a dodal, že by ceny pro občany mohly dosáhnout až čtyřnásobku. Británie nemá strategické zásoby a na kapacity Unie už nemůže spoléhat.

Čtěte také

Rozpačitý premiér se vrací z Ameriky od protibrexitového a proirského prezidenta Joe Bidena po jednání o snížení emisí skleníkových plynů. Příslibu klíčové obchodní dohody, vyrovnávající částečně ztráty brexitu, však nedosáhl a zesmutněl. Prý snad až v roce 2024.

S nárůstem cen plynu nyní nedostačují dodávky suchého ledu na ochranu potravin a plynného CO2 pro nápojový sektor, jatka, konzervaci masa a řadu průmyslových procesů. Vláda musela dočasně na tři týdny podepřít penězi daňových poplatníků americkou firmu CF Fertilisers, produkující 60 procent britské spotřeby.

Čtěte také

Ministr pro životní prostředí George Eustice si pospíšil s tvrzením, že „Vánoce jsou tak zajištěny“, čímž se už po několikáté zesměšnil, podobně jako jiní členové vlády: před týdnem ministr pro brexit lord David Frost s plánem na znovuzavedení imperiálních měr místo metrických po padesáti letech užívání a nyní i nový šéf severoirských unionistů Edwin Poots. Chce importovat zemědělské pracovníky – pochopitelně ne z Evropy, ale z Filipín.

Mezitím začínají stále více bolet následky brexitu. Několik benzínovek BP a Esso už zavřelo, neboť nejsou řidiči cisteren. Přitom plný dopad brexitových hraničních opatření – od potravin po stavební materiály – prý pocítí Britové až příští rok, neboť vláda kvůli reakcím obyvatel neustále odkládá jejich zavedení, které by také postihlo české podniky.

Jan Jůn

Není divu, že nový průzkum veřejného mínění najednou ukázal, že pouhých 15 procent Britů nyní tvrdí, že brexit přinesl více výhod než problémů a 53 procent tvrdí opak.

Můžeme se tedy ptát, kolik času Britům zbývá k rozzlobení. Co na to opozice, uvidíme už během nadcházejícího sjezdu labouristů, populismus vlády však zatím mnohé uklidňuje. Tvrdé brexitářství jako kvalifikace k vládnutí však už zjevně nepostačuje.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio