Jan Hus. Co jste o životě církevního reformátora nevěděli

Upálení Jana Husa, Spiezerova kronika, 1485.
Upálení Jana Husa, Spiezerova kronika, 1485.

Letos uplynulo asi 650 let od narození kazatele Jana Husa. Napadlo vás někdy, že o jeho životě víme už dnes opravdu všechno? Historikové, za kterými se David Hertl vypravil při natáčení toho následujícího pořadu, vás možná vyvedou z omylu: není úplně jasné, kde se Hus narodil, ani to, kde přesně byl vysvěcen na kněze.

Už jen samotné datum narození tohoto významného církevního reformátora je předmětem dohadů. Podle mnoha náznaků z dalších let dnes historikové usuzují, že Jan Hus se narodil někdy kolem roku 1370.

Rodný dům a škola

Kozí hrádek, místo mimopražského pobytu Jana Husa

Také místo narození, jihočeský Husinec, není potvrzeno jednoznačně: „Pravdou ovšem je, že na Husovy jihočeské kořeny a jihočeskou tradici se odvolává řada pramenů – takže i když existuje zápis, který by mohl být dokladem, že Jan Hus pocházel z Husince nedaleko Roztok u Prahy, naprostá většina historiků bere za jisté, že Hus pocházel z jižních Čech,“ vysvětluje historička Eva Doležalová, která se dlouhodobě věnuje církevním dějinám pozdního a vrcholného středověku a v letech 1996 až 1999 pobývala na stáži na univerzitě v Kostnici.

Pokud byste se do jihočeského Husince vydali, je důležité vědět, že neuvidíte místo, ve kterém Jan Hus trávil dětství, ale jen jakousi představu Husova rodného domu. Dům číslo 36 v Husinci totiž nepamatuje přelom 14. a 15. století ani náhodou. Byl vystavěn snad na počátku 17. století a Husovým rodným domkem jej učinila až později místní tradice…

Podobné je to s „Husovým domem“ v Prachaticích – objektem, ve kterém měl Hus absolvovat školní docházku. Podle jedné verze jej do školy v Prachaticích vodila z Husince maminka, podle jiné měl v areálu školy vlastní komůrku, kde žil. „Kdyby zde žil, tak proč by jej matka do školy vodila?“ uvažuje ředitel prachatického muzea Pavel Fencl.

Husův dům v Prachaticích. Podle legendy škola, do které chodil a ve které snad i žil

A zřejmě smyšlený je i příběh o Husově vysvěcení na kněze, k němuž mělo dojít na hradě v Roudnici nad Labem. „Stokrát opakovaná nepravda se stává pravdou,“ říká k tomu s úsměvem historička Martina Obrazová z roudnického muzea.

Podle ní bylo už před lety jasně potvrzeno, že příběh o Husově kněžském vysvěcení v Roudnici si vymyslel v 19. století kastelán tamního zámku. Příběh si ale jde dál vlastní cestou a lze na něj dodnes narazit na v mnoha článcích a publikacích.

Přehnal to Karel IV.?

Naopak za prokázanou se bere výbušnost doby, ve které Jan Hus kázal v pražské Betlémské kapli. Zemi v té době vládl slábnoucí král Václav IV., význam Prahy coby evropské metropole klesal.

Pomník Karla IV. v Praze

Církev byla zmítána bojem o to, který ze tří papežů bude skutečně v jejím čele; zároveň šlo pořád o mimořádně bohatou instituci, jejíž majetek v kombinaci s často velmi nemravným životem kněží obyčejné lidi dráždil. K tomu všemu přišlo z Anglie učení Johna Wycliffa o tom, jak by bylo možné některé věci v církvi napravit.

Zhoršující se ekonomické poměr v kombinaci s následky morové epidemie radikalizovaly ty, kteří přežili. Napadlo by vás dosadit si do tohoto příběhu otce vlasti Karla IV.?

„Existuje teorie, podle které to Karel IV. ve snaze vybudovat v Čechách velkolepou církev poněkud přehnal,“ myslí si literární historik Martin C. Putna. Těch kostelů, klášterů, kapitul a církevních nadací bylo tolik, že už to bylo nad ekonomické možnosti země. Příliš velká moc církevních institucí stála na jedné straně za určitým „zvlčením“ kléru, na druhé straně za rostoucí nespokojeností prostého lidu.“

Poslechněte si celou Historii Plus!

Spustit audio
autor: David Hertl

Související