Jan Fingerland: Žid je Žid je Žid
Žid je Žid je Žid – to je jedno z hesel, s nimiž izraelský politik Jicchak Herzog vítězně vytáhl do boje o pozici předsedy Židovské agentury. A tím, mimo jiné, poněkud otrávil izraelského premiéra Netanjahua.
Židovská agentura je největší židovská organizace na světě, co do rozpočtu i pracovníků. Stará se o židovské vzdělávání, podporuje židovské přistěhovalectví do Izraele a v neposlední řadě zprostředkovává vztahy mezi Židy v diaspoře a v Izraeli.
Právě tato stránka agentury se v poslední době ukázala být jako čím dál těžší. Na světě je mnoho židovských komunit po celém světě, ale jen dvě jsou opravdu početné a schopné větší organizované akce - Židé v Izraeli a Židé ve Spojených státech. A právě tyto dva celky se od sebe vzdalují. Úkolem Herzoga bude tyto bloky opět propojit.
Kapitulace v Jeruzalémě
Příznačný je příběh dosavadního šéfa Židovské agentury Natana Šaranského, který se rozhodl po devíti letech skončit. Ačkoli má za sebou úctyhodnou éru sovětského disidenta a vězně svědomí, byl kritizován za to, že je příliš v závěsu za tím, kdo jej do funkce navrhl, tedy tehdejšího i dnešního izraelského premiéra Netanjahua.
Ke vzpouře se Šaranský odhodlal teprve v posledních dvou letech, kdy Netanjahu, ve snaze usmířit náboženské strany, na nichž závisela jeho koalice, odvolal dlouho a složitě dojednávaný kompromis ohledně správy oblasti u Zdi nářků v Jeruzalémě.
Podle tohoto plánu měla vedle oddělené ženské a mužské sekce Zdi nářků, spravované ortodoxními Židy, vzniknout i takzvaná „pluralistická“ sekce. Tam by se každý mohl modlit podle svého – byl to ústupek reformním, konzervativním a dalším proudům v judaismu. Ty jsou v židovské diaspoře zastoupeny mnohem více než v Izraeli, kde je společnost rozdělena na sekulární či tradiční většinu, a rostoucí ortodoxní a ultraortodoxní menšinu.
I neizraelští Židé považují Chrámovou horu a ji obklopující Zeď nářků za své posvátné území a nevidí důvod, proč se mají zařizovat podle mínění izraelského ortodoxního establishmentu. Když Netanjahu ve strachu ze svých koaličních partnerů plán roku 2016 odvolal, jen odhalil dávno zející trhlinu mezi diasporou a Izraelem.
Bratrská roztržka
Situace u Zdi nářků je jen symptomem hlubšího problému, totiž rostoucí moci náboženského establishmentu v Izraeli. Zahraničním, zejména americkým Židům vadí i Netanjahuova politika. Domnívají se, že izraelská vláda se málo snaží o smír s Palestinci, nesouhlasí ani s Netanjahuovou spoluprací s Trumpem. Zejména mladí američtí Židé jsou také stále častěji vůči Izraeli a jeho politice buď kritičtější, a nebo lhostejnější než jejich rodiče a prarodiče.
Američtí i jiní Židé tedy po ohlášeném Šaranského odchodu z čela Židovské agantury chtěli někoho více otevřeného potřebám diaspory, zatímco izraelský premiér prosazoval svého spolupracovníka z Likudu Juvala Steinitze. Ostatně bylo dosud zvykem, že správní rada Židovské agentury vyhověla premiérově nominaci, protože uznávala, že oba spolu budou muset spolupracovat.
Herzog vpřed
Tentokrát ale správní rada Steinitzovu kandidaturu doslova smetla, když Jicchaka Herzoga zvolila devíti hlasy z desíti. Nemohla říci jasněji, že věci se musejí změnit. Kontrast je o to výraznější, že dosud byl středolevicový Herzog vůdcem izraelské opozice, a byl Netanjahuovým oponentem už teď.
Herzog dal najevo ochotu s Netanjahuem pracovat, ale ani dobrá vůle z obou stran nemůže zakrýt zmíněné trhliny – čím dál liberálnější názory hlavního proudu amerického židovství a stále větší vliv náboženské ortodoxie a ultraortodoxie v Izraeli.
Herzog v souvislosti se svou kandidaturou citoval známý text chasidského rabína Nachmana z Braclavi o tom, že celý svět je jako úzký most, na který se nemáme bát vstoupit. Byla to pocta dosavadnímu předsedovi Židovské agentury Šaranskému, který si prý tuto moudrost opakoval v sovětských lágrech. Teď bude takový velmi úzký most spojovat izraelské Židy s těmi ostatními.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
