Jan Fingerland: Začátek konce hongkongské revoluce?
V Hongkongu se něco děje. Pro vnějšího pozorovatele je zřejmé jen jedno: někdo se snaží ukončit vzpouru lidí za svobodu a demokracii.
Obyvatelé Hongkongu bojují s Čínou za udržení svých svobod
Ještě začátkem letošního roku bylo prodemokratické hnutí v Hongkongu zcela ochromeno. Aktivisté byli ve vězení a další účastníci mohutných protestů z roku 2014 čekali na soudní proces.
Neděle byla v Hongkongu, asi osmimilionové enklávě spravované Čínskou lidovou republikou, velmi divoká. Nejdříve vyšly do ulic statisíce lidí protestujících proti pokusu pevninských úřadů a jejich domácích spolupracovníků postupně omezovat demokratické a liberální vymoženosti této bývalé britské kolonie.
Vlna demonstrací přišla před několika týdny po několikaleté odmlce a s větším důrazem. Ten mimo jiné reagoval na viditelnější snahu Pekingu ovládnout příliš bujný Hongkong. I čínská komunistická vláda by se raději vyhnula příliš okatým metodám, a spíše nasazuje osvědčenou salámovou metodu.
Černí a bílí
Jan Fingerland: Utloukání Hongkongu slovníkem aneb Mrtvý zákon je zatím jen u ledu
Vzpoura má někdy smysl. Několikatýdenní protesty obyvatel Hongkongu vedly k tomu, že kontroverzní zákon neprojde sněmovnou.
To však nebyla jediná zpráva z posledních hodin. Tou druhou byl zatím nejasný incident, při kterém maskovaní muži v bílých tričkách s tyčemi v rukou napadali lidi na hongkongském nádraží. Jejich oběťmi se stávali nahodilí cestující, ale ještě častěji si k bití vybírali ty, kteří měli černé oblečení. Černá barva se stala symbolem demonstrací proti vlivu Pekingu v hongkongských záležitostech.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, sama považovaná za pročínskou političku, fyzické útoky odsoudila. Jsou prý v rozporu s duchem Hongkongu. Současně se ve vzduchu vznáší podezření, že jí rozvrat situace vyhovuje – přinejmenším v tom smyslu, že se rozostřuje dosud jasný obrázek boje svobodymilovných hongkongských Číňanů proti pokusům přistřihnout jim křídla.
Muži v bílém
Hongkong je předobrazem toho, o co Čína usiluje v globálním měřítku, varuje sinoložka Lomová
V Hongkongu coby autonomní čínské provincii pokračují masové demonstrace. Lidé jimi chtějí připomenout správkyni města Lamové, že parlament nesplnil jejich požadavky a definitivně nestáhl projednávání takzvaného extradičního zákona, který by umožnil vydávat podezřelé osoby z Hongkongu do Číny. „Čína se snaží postupně ovlivňovat globální uspořádání a čínští politici o tom otevřeně mluví. Hongkong je laboratorní ukázka toho, co se může stát i jinde,“ říká sinoložka Olga Lomová.
Kdo byli muži, kteří útočili po skončení prodemokratické demonstrace? Při pohledu na záběry z Hongkongu se nezdá, že by se jednalo o profesionální mlátičky. Jedna z odpovědí je, že se jedná o muže vyslané místním kriminálním podsvětím, i když i hongkongská mafie by musela mít nějaký zvláštní zájem, aby se takto zviditelnila.
Jiný, ale kompatibilní výklad říká, že muži v bílém, kteří napadali i těhotné ženy a ženy s dětmi na rukou, byli lidé vyslaní z hongkongského venkova, konkrétně z oblastí, které jsou považovány za „propekingské“. Otričkovaní bijci se prý z místa činu odebrali směrem do centra Juen Lungu, obce na severozápadě Hongkongu. Mohli to být místní obyvatelé nebo je tamní lidí angažovali. I oni by museli mít nějaký důvod, proč by se takto zapojili do vnitrospolečenské debaty.
Rozpad hnutí
Protesty v Hongkongu začínají mít vliv i na tamní ekonomiku, hlásí zpravodaj Českého rozhlasu
Protesty a demonstrace v ulicích Hongkongu se začínají projevovat i na tamní ekonomice. Ta přitom patří k nejvýkonnějším na světě. „Třeba největší zdejší letecký dopravce ukazuje pokles rezervovaných letů z a do Hongkongu,“ upozorňuje zpravodaj Českého rozhlasu David Jakš.
Radikalizací a rostoucí násilností trpí i samo prodemokratické hnutí. Například začátkem měsíce se během protestů malá, ale viditelná část demonstrantů odpojila, vynutila si vstup do hongkongského parlamentu, který částečně zdemolovala.
V rámci protestního hnutí se vyprofiloval radikální proud, který může celé hnutí kompromitovat, ale současně, jak poznamenává sinoložka Olga Lomová na stránkách sdružení Sinopsis, teprve poté se propekingská správkyně Hongkongu Carrie Lamová rozhodla s demonstranty jednat. Ani její kariéře by asi neposloužilo, pokud by situaci neudržela pod kontrolou.
Také tuto neděli se radikálové dostali do úřadu Čínské styčné kanceláře a poničili symboly podřízenosti Hongkongu. Pokračující radikalizace a případně i násilnost protestů, stejně jako nástup kriminálních kruhů nebo údajných rozhořčených venkovanů, by možná stál paní Carrie Lamovou úřad, ale rozhodně by nevadil komunistickým úřadům v Pekingu a jejich argumentu, že v Hongkongu je třeba dosáhnout společenské harmonie.
Čínská armáda mezitím provedla cvičení v provincii Kuang-tung u hongkongských hranic. Šlo o nácvik reakce na vypuknutí násilností nebo teroristický útok. Co kdyby bylo potřeba bratrsky pomoci i lidem v Hongkongu?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
