Jan Fingerland: Trump, Netanjahu a zneužití pravomocí

Donald Trump
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Donald Trump

O středečním jednání americké Sněmovny reprezentantů se jednou možná budou učit děti ve škole. Tedy pokud vůbec dospěje k nějakému závěru.

Jde o vyšetřování možného zneužití pravomoci ze strany Donalda Trumpa, které tímto okamžikem od vyšetřovací komise přebírá právní výbor sněmovny. Možnost, že bude podána ústavní žaloba na prezidenta, se tím přiblížila. Není to přitom první vážné obvinění vznesené proti Trumpovi, ale zatím žádné se nedostalo tak daleko.

Tentokrát jde o údajnou Trumpovu snahu zneužít své funkce k získávání politického střeliva proti Joeu Bidenovi, a tedy nadřazení vlastních politických zájmů nad zájmy a bezpečnost státu.

Konkrétně měl podmiňovat například pomoc i politickou pozornost věnovanou Ukrajině tím, že tamní úřady oznámí Bidenovo vyšetřování. Trump měl také nutit, nebo i zastrašovat zástupce vlády i nevládních organizací, aby před kongresmany nevypovídali – to vedlo i k tomu, že ne všichni důležití svědkové mohli být vyslechnuti.

Stranická choroba

Potíž je v tom, že členové dosavadního panelu se nad závažností obvinění neshodnou, dělicí linie přitom mezi nimi vede podle jejich stranické příslušnosti – demokraté mluví o závažných důkazech, republikáni o honu na čarodějnice.

Je to logické. Zaprvé proto, že americká politika chorobě stranictví a stranickosti propadla už dříve. A za druhé, vše se děje v okamžiku, kdy už oči všech jsou upřeny na příští prezidentské volby. Pokud by byl Trump odvolán, připravilo by to republikány o prezidenta. Stačily by dokonce scény s jeho výslechem před kongresmany, které by ho mohly znevěrohodnit.

Trump bude ke slyšení pravděpodobně předvolán, a velmi pravděpodobně se nedostaví. Rozhodnutí o ústavní žalobě by mělo padnout za pár týdnů. O Trumpově odvolání by ovšem podle ústavy rozhodoval Senát, kde mají republikáni většinu, a tím tedy tato část politického představení pravděpodobně skončí.

Pro demokraty má věc smysl hlavně proto, že během vyšetřování vypluly na povrch skutečnosti, které na Trumpovy kroky přece jen vrhají špatné světlo. Pro tvrdé jádro jeho voličů taková zjištění neznamenají nic, ale v amerických volbách se hraje hlavně o skupinu nerozhodnutých.

Amerika se tedy ocitá v politické krizi z dalšího důvodu v řadě. V jistém ohledu Trumpův případ připomíná některé jiné vysoce postavené politiky, kteří mají podobné problémy, například izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ale částečně i českého premiéra Andreje Babiše.

Třikrát jinak

Obvinění vůči nim vznesená jsou velmi různé povahy, společné mají jen to, že se měli dopustit zneužití své moci nebo svých politických možností.

Informace o jejich krocích jsou veřejnostem dotyčných států dobře známé z otevřených zdrojů a působí jako důvěryhodné. A ve všech případech je věc napínavá i proto, že ani zmíněná závažnost rozhodně nemusí vést k právním nebo politickým důsledkům pro tyto politiky, protože dokážou odstínit tlak na sebe pomocí promyšlených kroků.

Jde o silné hráče, opozice pak v konfrontaci s nimi působí dojmem, že poté, co je nedokázala vytěsnit od moci ve volbách, pokouší se o to prostřednictvím justičního systému. Platí to také naopak, Trump, Netanjahu i Babiš tvrdí, že instituce, které proti nim stojí, jsou zpolitizované, a naopak se odvolávají na svůj demokratický mandát – skoro jako kdyby přízeň veřejnosti byla vyšší kartou než rozhodnutí o porušení zákona nebo jiných pravidel.

Jan Fingerland

To, co mají všechny tři případy společné, je rozdělení společnosti, napnutí švů právního státu a do budoucna pravděpodobně i neblahý dopad na ekonomiku. Přinejmenším ve zmíněném Izraeli skupina předních podnikatelů a osobností IT oboru už Netanjahua vyzvala, aby v zájmu celku odstoupil a nechal svou kauzu posoudit nezávislým soudem.

Autor je komentátor Českého rozhlasu