Jan Fingerland: Trump a Netanjahu ve společné bryndě
Dlouho to vypadalo, že hlavním problémem Donalda Trumpa budou obvinění ve spojitosti s údajným ruským vlivem na americké volby.
Teď se zdá, že nebezpečnější pro něj bude spíše ukrajinská stopa.
Čtěte také
Vyšetřování amerického prezidenta před komisí pro tajné služby Sněmovny reprezentantů se v těchto dnech soustředilo na obvinění, že se pokusil využít své pravomoci k tomu, aby získal kompromitující materiály na svého potenciálního soupeře v příštích prezidentských volbách Joa Bidena, například pomocí zastavení vojenské pomoci.
Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to porušení pravidel ve více než jednom ohledu. Prezident především nemůže využívat jiných států pro účely kampaně, což se mu kladlo za vinu v případě „ruské stopy“ a nyní se to objevuje i v případě nové verze o Ukrajině.
Hra s ohněm
Čtěte také
Pro Trumpa se situace zhoršila po posledních slyšeních, kdy důležití svědkové vyjádřili přesvědčení, že Trump skutečně žádal ukrajinské partnery o spolupráci na diskreditaci politických oponentů.
To přiblížilo možnost, že by byl skutečně obžalován z porušení zákona a mohl by být zbaven funkce – tak to formuluje demokrat Adam Schiff, který v Kongresu vyšetřování vede.
Trumpa tedy čeká velmi vypjaté období. Čeká i celou Ameriku, protože věc se týká celé společnosti a celého politického systému. Obvinění vůči Trumpovi mohou být pravdivá. Ale současně se mnozí nemohou zbavit dojmu, že demokraté svým pokusem dostat prezidenta z Bílého domu pomocí odvolací procedury nahrazují svou neschopnost porazit ho ve volbách.
Čtěte také
Proti jejich nekompetentnosti už se veřejně ohradil i Barack Obama, který svou stranu varoval, že pokud se nevrátí zpátky nohama na zem, opět prohraje.
K tomu lze připočítat zkušenost, že ti, kdo si zahrávají s impeachmentem, na to nakonec obvykle sami doplatí. To si Američané pamatují z doby, kdy se z vůle republikánů před kongresovým vyšetřováním ne zas tak dávno ocitl Bill Clinton, ovšem z důvodů méně závažných než teď Trump.
Trumpova obhajoba nespočívá jen v popření všech obvinění, ale i v útoku na samotnou vyšetřovací proceduru, zpochybňování svědků a v apelu na své pevné voličské jádro. Trump hraje hru „neliberálního demokrata“, kdy proti právním procedurám i údajné nelegitimní elitě staví „vůli lidu“. A také používá nyní převážně levicovou „politiku identit“ pro své účely, například při zpochybňování důvěryhodnosti svědků.
Mezitím v Izraeli
Ironií situace je, že ve stejných dnech se po dlouhém vyčkávání rozhodl izraelský státní žalobce Avichaj Mandelblit obvinit premiéra Benjamina Netanjahua, Trumpova spojence. Jde prozatím o tři korupční kauzy, přičemž podle toho, co je známo z médií, se jedná o vážná a dobře podložená obvinění.
Čtěte také
Ještě poměrně nedávno izraelští premiéři odstupovali při mnohem menších podezřeních, ale Netanjahu je člověk nové éry. Odejít nehodlá a místo toho rozehrál podobnou hru jako Trump – opírá se o skalní voliče jako zdroj své legitimity, dělí společnost a útočí na justiční systém, který podle něj slouží politickým zájmům.
I on používá „politiku identity“, například arabskou hrozbu, skutečnou i smyšlenou, jako nástroj pro svou obhajobu tváří v tvář obviněním, která ovšem mají právní povahu. Také v Izraeli se Netanjahuovi oponenti upínají k justičnímu systému jako své záchraně, protože nejsou schopni ho porazit na politickém poli.
V obou zemích se instituce právního státu dostaly pod tlak, a i když Trump či Netanjahu vyjdou ze střetnutí poraženi, škody na politickém systému i vnitrospolečenské důvěře zůstanou.
Viníků je mnoho, nejen příliš ambiciózní a bezskrupulózní vůdcové, ale i jejich slabí a rozdělení oponenti a v neposlední řadě také voliči. Totiž společnost, která dává oblíbeným vůdcům i myšlenkám přednost před chladnými, ale důležitými neosobními principy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
