Jan Fingerland: Tři draci nad Palestinou
Národy mají rády svůj cyklus svátků a podle nátury i vlastní historie si připomínají buď úspěchy, nebo prohry. Palestinci se zaměřují hlavně na ty druhé.
Pomyslný politický kalendář palestinského hnutí se točí kolem tří pravidelně připomínaných svátků – Dne půdy, který připomíná izraelské konfiskace pozemků; dále Dne katastrofy, neboli Nakby, tedy výročí prohry v arabsko-izraelské válce, jež v roce 1948 vedla ke statisícové vlně uprchlíků; a do třetice Dne neúspěchu, Naksy.
Ta připomíná drtivou prohru arabských zemí v Šestidenní válce z roku 1967. Jejím výsledkem byla mimo jiné okupace Gazy a Západního břehu, včetně Starého města v Jeruzalémě.
Dny hněvu
Zatímco exiloví Palestinci tím ztratili šanci vrátit se do původních domovů, pro Palestince na Západním břehu a v Gaze to znamenalo mnohem větší a reálnější problém, totiž desetiletí okupace. Většina Palestinců sice už od 90. let žije převážně pod správou Palestinské autonomie, ale Izrael nad nimi i nadále vykonává nějaký druh moci.
Vrátí se někdy miliony Palestinců do Izraele, jak chce hnutí Hamás? Podle odborníků je to utopie
Pochopit problém mezi Izraelem a Palestinou je pro běžného Čecha nadlidský úkol. Musíte totiž zapátrat hluboko v historii. V roce 1948 uteklo a bylo vyhnáno na 700 tisíc Palestinců, kteří dnes mají přes 5 milionů potomků.
Den Naksy připadl na toto úterý a někteří izraelští experti se obávají, že se stane rozbuškou nových nepokojů na hranicích Gazy a Izraele. Mnohatýdenní nepokoje v pohraničním území se ukázaly být z hlediska hnutí Hamás jako užitečný nástroj ve zvládání vnitropalestinských a vnitroarabských tlaků.
Je možné, že po připomínce Nakby podobně poslouží i výročí Naksy. Ostatně takto použil syrské Palestince před několika lety prezident Bašár Asad, když je na výročí Šestidenní války poslal ve velkých počtech na společnou izraelsko-syrskou hranici, v očekávání nějaké mely. I letos několik palestinských aktivistů z Gazy dokonce předem oznámilo, že se pokusí přejít hranici – možná nejen jako test Izraelců, ale i Hamásu.
Bez větších akcí
Samotný Hamás se snaží dát najevo, že nemá zájem o konfrontaci většího rozsahu. Ví, že na ni nemá kapacitu, ani by na ní nic nezískal. Izraelci po několika týdnech zastavili masové pochody k hranici tím, že začali ostřelovat infrastrukturu této organizace.
Leo Pavlát: Na arabské straně chybí jak vůle k samostatnému státu Palestinců, tak k uznání Izraele
Řada kritiků, včetně států, které jinak Izrael podporují, vytýká židovskému státu budování osad na Západním břehu Jordánu. Podle nich to nepřispívá k uklidnění celé situace na Blízkém východě, ale naopak.
Vedle toho dost jasně vyznělo varování Avi Dichtera. Bývalý šéf vnitřní tajné služby a nynější předseda výboru pro zahraniční vztahy a obranu izraelského parlamentu varoval, že by jeho stát mohl poslat do Gazy vojáky, pokud neustane palba na jižní Izrael. Už dříve se někteří izraelští představitelé vyjadřovali v tom smyslu, že příští válka s Hamásem musí vést k jeho vykořenění z Gazy.
Takovou možnost nechce toto hnutí riskovat. Ve skutečnosti ale ani Izraelci nechtějí podnikat operace, které by je donutily k nákladné reokupaci tohoto území. Všechny tyto akce navíc jsou vždy izraelskou PR prohrou v očích Evropy i části Ameriky.
Draci nad Palestinou
Zároveň se ale musejí vyrovnat s nebezpečími jiného druhu, například vypouštěním stovek hořících draků, které mají zapalovat pole na izraelské straně, což se částečně daří. Pro Izrael je tento nízkonákladový druh teroru velmi drahý.
V Izraeli se debatuje o tom, co s Gazou dál. Jeruzalém by byl nejraději, kdyby ji nějak převzal Egypt, ale ten se chce takové možnosti za každou cenu vyhnout. Znovu se vynořují plány, podle kterých by se Gaza dobrovolně demilitarizovala a výměnou by získala jakýsi malý Marshallův plán, který by vedl k obnově prosperity a spokojenosti – na obou stranách.
Podmínkou by bylo, aby se zbraní i útoků na Izrael vzdaly i Hamás, Islámský džihád i další organizace. Zatím zůstává v platnosti trojčlenka tří každoročně rituálně připomínaných dnů slavných palestinských katastrof, hněvu i beznaděje, které jsou s nimi spojeny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
