Jan Fingerland: Súdán vyměnil jednu krizi druhou
Některé země jako kdyby měly smůlu. Súdán, domov 45 milionů lidí, je na prahu občanské války – krátce poté, co se před Súdánci otevřela možnost vykročit k demokracii, stabilitě, a snad prosperitě. Zatím poslední dějství rozvratu státu na severovýchodě Afriky spočívá v konfliktu dvou vojenských velitelů a dvou ozbrojených složek, súdánské armády vedené generálem Abdal Fattáhem Burhánem a Jednotek rychlé podpory v čele s Muhammadem Hamdanem Dagalem.
Čtěte také
První je de facto „nevoleným prezidentem“ a druhý je jeho zástupcem – jenže nyní bojují proti sobě. Není to jejich první střet, ale zatím jde o jeho nejvážnější projev, který se odehrává v Chartúmu i jiných částech země a hrozí, že se přelije do mnohem většího problému.
Dva převraty
Jeden z počátků konfliktu leží v převratu, kterým se Súdáncům podařilo v roce 2019 svrhnout dlouholetého diktátora Umara Bašíra. Po této změně se ovšem moc nedostala do rukou občanské vlády, která by se ucházela o podporu ve volbách. Místo toho vládla společná vojensko-civilní vláda, i když všichni mluvili o předání moci do rukou civilistů.
Čtěte také
Ozbrojené složky byly v rukou dvou zmíněných mužů. Svržený prezident Bašír, podobně jako řada jiných diktátorů, vybudoval vedle armády další jednotku, která by ho zabezpečila proti převratu nebo za něj dělala špinavou práci, třeba potírání povstalců v Dárfúru – to jsou právě jednotky rychlé podpory. Jenže když se převrat přece jen odehrál, vzájemná nedůvěra a rivalita obou ozbrojených složek trvala a blokovala mimo jiné předání moci do rukou civilistů.
Situace se dále zkomplikovala vojenským převratem z roku 2021, který provedl velitel armády Burhán, čímž dále prohloubil Dagalovu ostražitost a snížil jeho ochotu se armádě podřídit. Tlak na to, aby tak učinil, vedla k právě probíhajícím bojům. Jednání o postupném předání vlády do rukou civilistů a vypsání voleb se tím odkládá na neurčito.
Věci komplikují další okolnosti, například skutečnost, že armáda je nadále pod silným vlivem islamistů, zatímco Jednotky rychlé podpory jsou spíše „antiislamistické“. Liší se i etnické složení obou armád, Jednotky rychlé podpory jsou více arabizované. Tyto jednotky byly nedávno nasazeny i mimo Súdán, například v Jemenu.
Mezinárodní rozměr
Čtěte také
Jde tu i o skutečnost, že Jednotky rychlé podpory se dostaly ke zdrojům súdánského nerostného bohatství, například zlata. Na jeho těžbě a vývozu spolupracují i s lidmi blízkými Jevgenii Prigožinovi, i když takzvaná Wagnerova armáda popírá, že by v současných rozbrojích měla prsty.
Jisté je, že Rusko se prostřednictvím wagnerovců angažuje na několika místech Afriky a jeho lidé se občas podílí na rozvratu poměrů. O stabilizaci súdánské krize se snaží řada lokálních velmocí, zejména sousední Egypt, ale také Keňa a další.
Potíž je, že důležité státy oblasti, včetně Egypta nebo Saúdské Arábie, se nyní soustředí na jiné úkoly, například stabilizaci situace v Sýrii, Libyi, Jemenu, vztazích s Tureckem nebo Íránem.
Na věc se dá dívat ještě jinak. Některé blízkovýchodní krize, jako je právě ta jemenská nebo syrská, se daří pomalu mírnit. V Tunisku, rodišti Arabského jara, mezitím bez velké pozornosti světa prezident, nyní spíše už diktátor, Saíd Kaís nechal zatknout hlavního představitele opozice Rašída Ghanúšího. V Súdánu, kde se zpožděním zažili poslední prodemokratický převrat Arabského jara, naděje na demokracii také umírá, v lepším případě se rodí nová vojenská diktatura, v horším rozjíždí občanská válka.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
