Adam Černý: Súdánská verze arabského jara

V Alžírsku před týdnem ohlásil rezignaci čtyřnásobný prezident Abdelazíz Buteflika a v Súdánu nyní stejný osud potkal Umara Bašíra, který vládl zemi přes 30 let.

Obyvatelé Jižního Súdánu trpí hladem, může za něj válka

• Upravit
• Smazat

Francouzský deník Libération se zaměřil na dění v nejmladším státě světa, Jižním Súdánu. Připomíná, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO za posledních šest let nevyhlásila nikde hladomor, až teď na súdánském jihu. List poukazuje na statistiky, podle nichž tam hladoví až 100 tisíc lidí v provincii Unity. Cituje vyjádření představitele FAO Serge Tissota, který oficiální řeč prohlášení své instituce doplňuje slovy, že v Jižním Súdánu začali muži i ženy hladem umírat.

Od jemu podobných se lišil pochmurnou výsadou, že se v roce 2008 kvůli odpovědnosti za smrt statisíců lidí v jižním Súdánu stal dosud jedinou úřadující hlavou státu obviněnou u Mezinárodního trestního soudu ze zločinů proti lidskosti.

Všechny zmíněné případy spojují shodné rysy. Zhoršující se ekonomická situace vede obyvatelstvo do ulic k protestům proti autoritativním nebo až otevřeně diktátorským režimům, jako je tomu právě v Súdánu. Tam i jinde se hybnou silou stávají především mladí lidé, kterým chytré telefony usnadňují domlouvat se a svolávat na demonstrace.

V Zimbabwe, Alžírsku i Súdánu rozhodující roli při sesazení letitých autokratů sehrála armáda, což se opakovaně, ať už v dobrém či ve zlém, potvrzuje v řadě afrických zemí od doby, kdy před 60 lety začaly postupně získávat nezávislost.

Islámské právo a omezování svobod

Proto i nejnovější vývoj v Súdánu mezi obyvateli krom oprávněného nadšení z odchodu tyrana zaznívají i pochybnosti, zda vedení armády, které ho dokázalo odstavit, má v úmyslu předat správu země civilní a demokraticky zvolené vládě, anebo zda muži v uniformách hodlají jen trochu a nyní uvolnit ventil lidové nespokojenosti, aby moc po čase zůstala v sice jiné, ale pořád jedné silné ruce.

V Súdánu musí fungovat latrínová a kyblíková logistika. Všechno ale vyvažují zážitky, říká archeolog Jan Turek

• Upravit
• Smazat

Naši archeologové sice pracují víc jak půl století v Egyptě, ale do sousedního Súdánu se vydávají čím dál tím častěji. Jan Turek tam letos absolvoval expedici, která odkryla tři chrámy s pozoruhodnými freskami.

Generálové v Zimbabwe, Alžírsku i Súdánu zvyklí vydávat rozkazy budou stěží měnit své zvyky, jejich slabost však spočívá v tom, že dokážou velet, ale neumějí se vypořádat s hlubšími příčinami lidových protestů.

Súdán po osamostatnění jižní části v roce 2011 přišel o tři čtvrtiny svých příjmů z těžby ropy, počet obyvatel díky porodnosti více než čtyř dětí na jednu ženu vytrvale rostl a průměrný roční příjem na hlavu se ve stejné době propadl o více než polovinu na hodnotu 992 dolarů.

Proto mezi protestujícími bylo tolik mladých a tolik žen a proto se tváří protestů stala dvaadvacetiletá novinářka Alaa Salahová, která poukazuje i na to, jak režim zneužívá islámské právo k omezování svobod: „Mučí nás a zabíjí ve jménu náboženství. Ale náboženství s tím nemá nic společného.“

Adam Černý|foto: Khalil Baalbaki

Pro změny v Súdánu i jinde v Africe je příznačné, že po zkušenostech z arabského jara si organizátoři protestů velice dali záležet, aby se v konfrontaci s bezpečnostními silami vyvarovali násilí. Z arabského jara si však odvodili své poučení i muži silné ruky, a proto není vůbec jisté, zda odchod Umara Bašíra bude znamenat obrat k lepší budoucnosti země.