Libor Dvořák: Žádná dohoda o Donbasu podle Trumpa není
Americký prezident Donald Trump v úterý 12. května prohlásil, že mezi USA a Ruskem neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Ten Moskva nárokuje včetně oblastí, jež dosud neovládá. Jednou z hlavních překážek pro trvalý klid zbraní jsou právě ruské požadavky na stažení Ukrajiny z celého Donbasu, což Kyjev odmítá.
Dnes ovšem žádná dohoda Putina s Trumpem o Donbasu neexistuje. Vyplývá to už z Trumpovy reakce na otázku jednoho novinářů, položenou před prezidentovým odletem do Číny. Ta odpověď byla víc než lapidární: „Ne!“ řekl Trump.
Čtěte také
Otázka Donbasu je přitom v případných přímých jednáních Putina se Zelenským klíčová a dva nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta, tiskový mluvčí Dimtrij Peskov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov, v těchto dnech ruský požadavek, pro Kyjev naprosto nepřijatelný, už třikrát zopakovali.
Zkrátka a dobře: dokud Ukrajina Rusku bez boje neodevzdá celou Doněckou a Luhanskou oblast, jakékoli rozhovory obou stran o definitivním mírovém urovnání Rusové považují za bezpředmětné.
Územní ústupky
Jaké jsou ale reálné vyhlídky na mírové ukončení konfliktu, vyvolaného ruskou agresí proti sousední zemi? Dlužno říct, že minimální. Sám Vladimir Putin sice nedávno přišel s naprosto nepodloženým prohlášením, že „konec války se blíží“, ale Moskva se podle toho rozhodně nechová.
Čtěte také
V noci na tento čtvrtek zaútočila na Kyjev, ale i na další oblasti Ukrajiny od východu až po Zakarpatsko nejméně 800 drony a více než 50 raketami, což na krok směrem k míru rozhodně nevypadá – spíše naopak.
Mnozí pozorovatelé soudí, že jde o signál do Pekingu, kde jednají prezidenti Trump a Si, ale mnohem pravděpodobnější je jiný důvod: Ukrajina poprvé od srpna 2024 přebírá na bojišti iniciativu, s čímž si Moskva najednou neumí poradit, a tak se snaží demoralizovat civilní obyvatelstvo.
Klíč k rusko-ukrajinskému míru ale nutno skutečně hledat v Donbasu. V této souvislosti bude asi užitečné připomenout si slova veterána světové politiky Henryho Kissingera, který už na počátku této nejhorší evropské války od roku 1945 prohlásil, že Ukrajina bude „v zájmu míru“ nucena učinit Rusku jisté územní ústupky.
Tato slova zkušeného diplomata tenkrát vyvolala bouři nesouhlasu po celém světě. Dnes ovšem není vyloučeno, že Kissingerův návrh bude, a právě v zájmu míru, nakonec akceptován – bez ohledu na to, zda je to dobře nebo špatně.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
