Jan Fingerland: Soudkyně Ginsburgová, v hlavní roli i po smrti

21. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zemřela soudkyně nejvyššího soudu Spojených států Ruth Baderová Ginsburgová

Soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států Ruth Baderová Ginsburgová formovala 60 let americké právo. A po své smrti ještě možná zasáhne do americké politiky.

Většina Čechů by měla problém vyjmenovat alespoň polovinu soudců nejvyššího, ústavního nebo Nejvyššího správního soudu. Američané by na tom možná byli o trochu lépe. Už jen proto, že jejich Nejvyšší soud je velmi viditelná instituce, a navíc pokrývá agendu všech tří zmiňovaných našich soudů.

Zemřela soudkyně nejvyššího soudu Spojených států Ruth Bader Ginzburgová

Naprostá většina Američanů by nepochybně byla schopna identifikovat Ruth Baderovou Ginsburgovou, která zemřela v pátek. Proslula jako výřečná, neústupná a velmi bojovná právnička.

Důležitým motivem její činnosti byla rovnoprávnost žen. Během let se také stala nečekanou celebritou. Natočili o ní film, děti chodily na halloweenské večírky v jejím kostýmu, prodává se panenka dle jejího vzoru, trička i plakáty. Proslula i svým vlastním stylem oblékání. Dostala i zkratku, kdy stačilo říci RBG, a lidé hned věděli, o koho jde.

Justiční život po životě

Pozornost se na ní v posledních letech soustředila ještě z jiného důvodu. Složení Nejvyššího soudu je v USA velmi politická záležitost. Protože toto těleso rozhoduje otázky, které jsou předmětem sílící kulturní války.

Jako je právo na uměle vyvolaný potrat, na držení zbraní, postavení sexuálních menšin, nebo žen. Rozhodnutí amerického soudu navíc obvykle ovlivňuje rozhodování soudů v řadě dalších zemí.

Čtěte také

Sama Ginsburgová patřila k levicovým soudcům. Před její smrtí měli soudcové konzervativnějšího ražení těsnou převahu nad liberály, a to 5:4. I když soudce John G. Roberts, jmenovaný ještě Bushem mladším, někdy hlasoval i s levicovějším křídlem.

Bylo známo, že Ginsburgová je vážně nemocná, a její boj s rakovinou s napětím sledovaly miliony Američanů. Sama se netajila cílem – vydržet na živu tak dlouho, aby jejího nástupce či nástupkyni navrhoval až příští prezident, pokud by to nebyl Donald Trump.

Soudcové Nejvyššího soudu jsou totiž jmenováni doživotně, sama Ginsburgová strávila v taláru 27 let. V současné době jsou tři soudci už dobrovolně na odpočinku, i když dva jsou dokonce mladší, než byla Ginsburgová.

Obsazování křesel nejvyššího soudu bylo v Americe vždy dost politické, už proto, že jeho rozhodnutí jsou v jádru politická. Tento trend dále zesiluje, a vlastně kopíruje ideologické vyhrocení celé americké politiky. Ostatně znalci rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu tvrdí, že sama Ginsburgová se během kariéry posunula od středu silně doleva. Jako kdyby chtěla kompenzovat dlouhodobý náklon soudu doprava.

Úloha načasování

Současné dusno posilují ještě další dva faktory. Za prvé, Donald Trump měl to štěstí, že obsazoval už dvě uvolněná křesla, v obou případech dosadil konzervativní soudce, za skřípění zubů demokratů. Už jen tím na desítky let ovlivnil směřování soudu. Nyní se mu otevírá možnost jmenovat třetího soudce, což by znamenalo obměnu třetiny soudu během jediného čtyřletého období.

Čtěte také

A za druhé, vše se děje pár týdnů před volbami. Může to například znamenat mobilizaci už ochabujících evangelikálních republikánských voličů, kteří by měli důvod přece jen Trumpa podpořit. Situace navíc dále posiluje polarizaci politické scény. Před čtyřmi lety republikáni zabránili Baracku Obamovi, aby na konci svého funkčního období jmenoval soudce Merricka Garlanda, i když byl považován za spíše umírněného.

Nyní republikáni odmítají přijmout podobné sebeomezení v případě křesla po Ginsburgové. Do toho se ozval názor zleva, že pokud republikáni protlačí svého kandidáta, pravděpodobně silně konzervativní ženu, měli by demokraté, jakmile dostanou příležitost, rozšířit devítičlenný soud na jedenáctičlenný a dosadit si hned dva své lidi.

To vše se děje v době, kdy se v celém světě „mimodemokratické“ instituce – jako jsou horní komory parlamentů, expertní hlasy a vrcholné soudy – ocitají pod tlakem. Buď aby se staly nástrojem volených politiků, nebo aby byla snížena jejich úloha ve prospěch hlasu zdola.

Jan Fingerland

I u nás se stalo obsazování míst ve vrcholných soudech součástí politických obchodů. Také se mluvilo o tom, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se po znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem rozhodl setrvat ve funkci déle, než plánoval. Zemanův předchůdce Václav Klaus zas mluvil o „soudcokracii“ a údajnou expanzi soudů označil za ohrožení demokracie a hlavní příčinu společenských problémů.

Česko není Amerika, a Amerika není svět, ale skutečnost, že soudce Nejvyššího soudu sehraje politickou roli už jen datem svého odchodu ze života, to je něco, co má globální význam.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio