Jan Fingerland: Řecké drama zvolnilo tempo

Projevuje se to nejen tím, že se v pondělí po třech týdnech opět otevřely banky, ale také tím, že se zvýšil rating Řecka a že jeho vláda získala přístup k tříměsíční překlenovací půjčce větší než 7 miliard eur.

Tento úvěr mimo jiné umožnil odeslat více než 6 miliard eur Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu. U fondu tak nemají Atény už žádné nedoplatky, což této instituci otevírá možnost případně znovu zasáhnout ve prospěch Řecka.

Největší pozornost však ve středu poutalo jednání v aténském parlamentu. Důvod je jasný, poslanci zahájili jednání o druhém balíku reforem. Jde o změny zákonů, které si vynutili mezinárodní věřitelé jako podmínku pro to, aby Řecku poskytli další půjčky.

Čtěte také

Zmíněná překlenovací půjčka totiž Řecku dává jen vydechnutí na pár týdnů, řecká vláda i nadále potřebuje realizovat záchranný program v objemu až 86 miliard.

Premiér Tsipras měl při minulém hlasování velké problémy zákony prosadit. Nakonec několik desítek jeho vlastních poslanců změny nepodpořilo, na pomoc přišly hlasy z opozičního tábora.

Premiér Alexis Tsipras se musí nyní poprat s odporem ve vlastních řadách, což do budoucna vyvolá tlak na současné složení vlády|foto: ČTK/AP, Thanassis Stavrakis,ČTK

Tentokrát se má hlasovat až ve středu pozdě večer, výsledek zatím není znám. Tsipras proto balík zákonů rozdělil na dva. Na středu určil tu část, o které je větší shoda, zatímco kontroverznější části, zejména penzijní reformu a daňové zvýhodnění zemědělců a o zbytku se bude hlasovat zvlášť.

Proti těmto změnám se stavěli zejména venkovští poslanci a také opoziční strana Nová demokracie, jejíž hlasy Tsipras potřebuje.

Čtěte také

Premiér Tsipras se musí nyní poprat s odporem ve vlastních řadách, což do budoucna vyvolá tlak na současné složení vlády. Teoreticky by mohlo dojít i na nové volby s nepředvídatelným výsledkem.

Levice uvnitř levicové Syrizy, a ostatně i bývalý ministr financí Varufakis, označují nyní přijímanou legislativu za ponižování řeckého národa a za záměrné ničení řeckého hospodářství.

Řecký parlament schválil výraznou většinou první strukturální reformy, které požaduje eurozóna výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu|foto: ČTK/AP, Thanassis Stavrakis,ČTK

Mají na mysli například zvýšení DPH z 13 na 23 procent, které povede ke zdražování a znehodnocení platů a důchodů, případně také souhlasu s dalším splácením řeckého dluhu, s nímž premiér Tsipras po mezihře s referendem nakonec souhlasil.

Situace je však složitější. Pod mezinárodním tlakem přijímaná legislativa je z velké části něco, co Řecko mělo přijmout dávno a co samotným Řekům prospěje bez ohledu na to, zda jim to otevře cestu k dalším úvěrům. Jde například o urychlení modernizace státní správy, zefektivnění soudních řízení a pravidel pro ozdravění bank.

Čtěte také

Tsipras sice podle svých kritiků před věřiteli kapituloval, když akceptoval reformy za další peníze na záchranný program. Navzdory tomu zůstává populárním politikem s nadpoloviční podporou veřejnosti.

Řekové prý oceňují, že navzdory neradostné situaci i nadále bojuje, že upřímně přiznává své chyby nebo třeba i to, že alespoň dobře vypadá a dává unaveným lidem naději.

Řecký premiér Alexis Tsipras|foto: ČTK/AP, Thanassis Stavrakis,ČTK

Ve skutečnosti Tsiprase čekají těžší výzvy, než jen údajně ponižující přijetí podmínek věřitelů. Dopady reforem, jako je třeba zvýšení DPH a tedy i cen, teprve přijdou – úprava platí teprve od pondělí. Pak se ukáže, zda zůstane řecká veřejnost svému Paridovi věrná.

Jak se ukazuje, řada zemí eurozóny, například slovenský premiér Fico, výslovně odmítla případné snížení řeckého sluhu, v což Tsipras jistě tajně doufá. Podobně se vyjádřila i kancléřka Merkelová, která znovu upozornila, že seškrtání závazků podle současných pravidel ani není možné.

Na závěr zmiňme perličku, která prošla bez velké pozornosti. Řecký soud osvobodil ředitele tamního statistického úřadu a očistil ho od obvinění, že před pěti lety uměle nafukoval údaje o státním dluhu, aby pomohl ospravedlnit úsporná opatření.

Až dosud se za hlavní problém považoval opak, totiž příliš optimistické statistiky. Byl to ostatně řecký bajkář Ezop, kdo napsal, že se nemáme zlobit na zrcadlo, když se nám nelíbí náš obraz v něm.