Jan Fingerland: Proíránská milice (asi) vězní izraelskou vědkyni
Špionážní seriál Teherán začíná tím, že se íránským tajným službám dostane do rukou izraelská turistka. Realita teď předstihla televizní fikci, proíránská milice unesla izraelskou vědkyni působící v Iráku.
Elizabeth Curkov se přestala hlásit rodině a kolegům už na konci března, ale teprve teď vychází najevo, že je už několik měsíců v moci nějaké ozbrojené skupiny. Pravděpodobně se jedná o Katáíb Hizballáh, vlivnou iráckou milici. To, co mate, je skutečnost, že se k únosu nikdo nepřihlásil, nebo přinejmenším veřejně nevznesl žádné požadavky.
Čtěte také
Elizabeth Curkov se narodila v tehdejším Leningradu v roce 1986 do rodiny sovětských disidentů. Ti se v roce 1990 odstěhovali do Izraele, kde Elizabeth vyrostla a stala se izraelskou občankou. Má ovšem i ruský pas, právě na něj do Iráku přicestovala. Irák patří k zemím, které Izrael neuznávají, a dokonce je zákonem zakázáno propagovat smíření s tímto státem.
Riziková věda
Elizabeth Curkov – nebo rusky Curkova, případně česky Curkovová – dlouhodobě působí na Princetonu, v Iráku tedy vystupovala jako Ruska z americké univerzity. Do země dorazila opakovaně, a jak se ukazuje, není zdaleka jediná.
Čtěte také
Do států, které s Izraelem neudržují diplomatické styky, cestuje řada Izraelců, buď jde o obchodníky, ale většinou spíš akademiky – pomineme-li případné agenty. Byznysmeni i vědci přijíždějí s pasy jiných zemí, někdy i pod jiným než svým izraelským jménem. V různých zemích je třeba udržovat odlišnou míru obezřetnosti – malou v iráckém Kurdistánu, menší v Saúdské Arábii, větší v Iráku, Sýrii, Libanonu, případně i Íránu.
Elizabeth Curkov už patřila k etablovaným znalcům Blízkého východu. Věnovala se tomu, jak se blízkovýchodní společnosti vyrovnávají s problémy, které přináší válka, pronásledování a násilí. Byla si vědoma rizik, bydlela v Karradě, kosmopolitní čtvrti Bagdádu, kde žije mnoho cizinců.
Curkov, stejně jako řada jiných akademiků však považovala za potřebné mít kontakt s reálným prostředím, mimo jiné hovoří plynně arabsky. Současně Curkov pracovala mnoho let v lidskoprávních organizacích a na její podporu se vyjádřilo několik jejích palestinských a arabských spolupracovníků.
Íránská stopa
Na internetu obíhají její zhruba deset let staré tweety, v nichž tvrdí, že pracuje pro rozvědku. Není jasné, zda by to psala, pokud by skutečně po rozvědku skutečně pracovala. V každém případě publikovala pod svým jménem, a byla otázka času, kdy jí někdo identifikuje. Podle některých indicií o její identitě věděly irácké úřady, což ovšem v současné situaci znamená, že i proíránské síly.
Čtěte také
Milice inspirované, financované nebo řízené z Teheránu hrají v irácké politice zásadní úlohu, a mají na řadu veřejných záležitostí větší vliv, než samotný irácký stát. Některé z nich mají vlastní věznice, v jedné takové je možná zadržována rusko-izraelsko-americká vědkyně. Podle neověřených informací jí unesla nemocnější z iráckých šíitských milicí, Katáíb Hizballáh.
Není zřejmé, zda jednak na základě instrukcí z Íránu, jisté je, že jak tyto organizace, tak i íránské bezpečnostní úřady mají na kontě více únosů – někdy novinářů a disidentů, z nichž někteří byli popraveni, nebo Íránců s dvojím občanstvím, kteří jsou pravděpodobně drženi pro případnou výměnu.
Není jisté, zda je únos Elizabeth Curkov právě tímto případem, zatím se totiž k jejímu zmizení nikdo nehlásí. Zmocnit se izraelského občana je ale nepochybně snem řady příslušníků íránských bezpečnostních struktur. Zajímavé je, že sama v minulosti mluvila o podobných případech a zdůraznila, že státy nemají v případě únosu nebo zatčení přistupovat na výměnu. Izraelská vláda navíc v tomto případě nemá žádný přímý kontakt s tou iráckou.
K ironiím celé věci patří, že Curkov je nejen kritická k izraelské vládě, ale ještě více k Putinovu Rusku, jehož je stále občankou. Neméně sžíravá je ale také vůči íránskému režimu. Podle neoficiálních informací je Elizaberth Curkov stále živa, a v mezích možností v pořádku.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
