Jan Fingerland: Proč Putin neuteče do Venezuely

Například se musí dát do pohybu velké množství lidí, nebo musí jít o zemi nějak zajímavou, kde sídlí zahraniční novináři. A nebo se dotyčná země stane předmětem sporu velmocí.

Jan Fingerland: Venezuela se vrací do dějin

• Upravit
• Smazat

Zpráva, že ve Venezuele lidé demonstrují proti vládě, by mohla být stejná včera, vloni nebo před pěti lety. Je situace tentokrát jiná?

Venezuela už splňuje všechny tyto podmínky. Za posledních několik let uprchly z Venezuely před hladem nebo pronásledováním více než tři miliony lidí – mimochodem je to více než evropsko-blízkovýchodní migrační krize.

Venezuela je také země, která byla poměrně rozvinutá, ve srovnání s jinými bezpečná a jaksi „evropská“, Západu tedy pochopitelná. Tamní vývoj sledovalo více lidí než ve srovnatelných státech Afriky nebo Asie. Politicko-ekonomické proměny, které ve Venezuele rozpoutal Hugo Chávez, také zapálily revoluční nadšení v mnoha srdcích na obou březích Atlantiku.

Kopací míč

A v neposlední řadě je tu skutečnost, že z Venezuely se stal kopací míč mezinárodní politiky. Tak to vnímají zejména kritici údajného amerického vměšování do venezuelských záležitostí. Donald Trump tlak na Nicoláse Madura skutečně zesílil.

Adam Černý: Maduro se ve Venezule bez pomoci zvenčí u moci neudrží

• Upravit
• Smazat

Nicolás Maduro jako nástupce Huga Cháveze v čele Venezuely neuspěl. Za více než pět let, co je u moci, se země s největšími ropnými zásobami na světě ekonomicky zhroutila.

Spojené státy už na podzim uvalily sankce na některé venezuelské osobnosti a instituce, nedávno uznaly vůdce opozice Juana Guaidóa za úřadujícího prezidenta, a nyní také uvalily embargo na státní ropnou společnost.

Nejnověji se objevila zpráva, že venezuelská opozice v těchto dnech hodlá s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie otevřít koridor pro humanitární pomoc, což by mohlo převést armádu na stranu antichávistických sil. Je to nepochybně zasahování do venezuelských záležitostí, ale otázka by také zněla, zda Američané nezaspali dobu, případně i své povinnosti.

V této chvíli už Juana Guaidóa uznává za prezidenta nebo úřadujícího – tedy dočasného – prezidenta podstatná část států Evropské unie nebo Latinské Ameriky. Za Madurem stále stojí Mexiko, ale také Bolívie a Uruguay, o Kubě nemluvě.

Proti imperialismu

Současné vzepětí mezinárodního odporu proti Nicolási Madurovi kritizují nejméně tři různé skupiny. Na jedné straně je to část tradiční levice, která ve Venezuele stále vidí svého soudruha ve zbrani. Na podporu svého názoru uvádí nejen autentickou podporu, kterou na začátku své éry měl zakladatel nového režimu Hugo Chávez, ale i určité úspěchy při přerozdělování ropného bohatství.

Chávez a Maduro dovedli Venezuelu na pokraj katastrofy, vysvětluje krizi v zemi Alexandr Vondra

• Upravit
• Smazat

Venezuela chystá protesty proti autoritářskému vůdci Nicolási Madurovi a za konání předčasných voleb. Opoziční politik Juan Guaidó se prohlásil za prezidenta, uznaly ho USA a další země. Maduro ale uznat svého oponenta odmítá. Kdo způsobil současnou krizi ve zemi? 

Mnozí příslušníci této starolevice navíc pociťují instinktivní solidaritu s diktaturami, pokud se tyto režimy umějí správně tvářit. Často jde o vlády mnohem horší než je Venezuela, jako je ta čínská nebo severokorejská. Romantismus boje lidu proti vykořisťování však pociťuje i část západní novolevice a brání venezuelskou vládnoucí elitu před tlakem imperialistů, kteří prý socialismu 21. století nepřejí úspěch.

Potíž je, že Chávez se vezl na vlně nafouknutých cen ropy. Jeho nástupce Maduro je nejen méně schopný, ale také má větší smůlu, protože zdědil vyjedený dům. Pozlátko revoluce, zejména ve směsi s antiamerikanismem, však na část lidí pořád účinkuje a budou ze svých vlastních blahobytných zemí bojovat za chávismus až do posledního Venezuelana.

Putinovy slzy

A v neposlední řadě je tu podpora určité skupiny států, jako je Čína, Turecko, Sýrie, Írán a samozřejmě Rusko. Když Moskva kritizuje vměšování do venezuelských záležitostí, o žádné levicové ideály tu asi nejde.

Dění ve Venezuele je americkou operací, Trump potřebuje nějaký úspěch, říká expert

• Upravit
• Smazat

Venezuelský prezident Nicolás Maduro odmítl ultimátum, které mu daly evropské země, aby oznámil nové prezidentské volby. Španělsko, Francie, Velká Británie, Německo a další tak nyní zřejmě uznají za úřadujícího prezidenta opozičního lídra Juana Guaidóa. Na jeho stranu se o víkendu postavil i jeden z vysoce postavených venezuelských generálů.

Chávez už se nemusí spoléhat na kubánské oddíly, které ho měly bránit proti vlastnímu lidu, do Venezuely se vypravila skupina dobře vycvičených příslušníků ruské soukromé armády. Jednou se možná dozvíme, že to byly zvláštní jednotky ruské armády na dovolené.

Pro Putina mají venezuelské události dvojí význam. Jednak jde o přetlačování se Spojenými státy, jak ho praktikuje i v Sýrii – v tomto případě se Moskva dostala velmi blízko k USA. Do své vojenské a hospodářské spolupráce s Caracasem navíc Moskva nalila miliardy dolarů, o které asi přijde.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

A za druhé, ve hře je přirozená solidarita vládců ropných diktatur. Putin musí v Madurovi nevyhnutelně vidět sám sebe za pár let, a třeba mu nakonec nabídne azyl. Ale je mu současně jasné, že on sám do Venezuely už asi neprchne, pokud přijde jeho čas.