Jan Fingerland: Proč Biden objímá Netanjahua
Spojené státy se z Blízkého východu v minulých letech pomalu stahovaly. Teď se zdá, že krize kolem Gazy vrátila Ameriku do hry, a prezident Biden bere vše, co se tam děje, velmi vážně.
Čtěte také
Ve východním Středomoří i okolí je rušno. Američtí představitelé si tam málem podávají kliku, ať jde o prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Anthonyho Blinkena, nebo ředitele CIA Williama Burnse. Navštěvují nejen Izrael, ale i Egypt, Irák, Jordánsko nebo Turecko, hovoří se Saúdy, Katařany a dalšími. O některých kontaktech pravděpodobně ani nevíme.
Vyšší bere
Joe Biden se od počátku snaží nějak vyvážit svou roli spojence státu Izrael s jinými zájmy a cíli. Američané poskytli Jeruzalému podporu diplomatickou a politickou, ale také začali dodávat munici a zbraně. Ovšem také platí, že kdo bere, ten se také zavazuje dárci naslouchat.
Čtěte také
Izraelci zřejmě právě na nátlak z Washingtonu odkládali pozemní část operace v Gaze a možná ztráceli cenné dny. Američané potřebovali čas na zabezpečení svých civilistů i vojenského personálu v rozsáhlé oblasti.
Proslýchalo se, že také apelovali na Izraelce, aby si dobře promysleli jak samotnou operaci v Gaze, tak i to, co s ní udělají po svém vítězství. To je nedávná americká zkušenost z Afghánistánu i Iráku. Jedna věc je vyhrát ve válce, a jiná vyhrát potom i mír. Nepochybně mluví i o tom, že Jeruzalém by měl zkrotit radikální osadníky na Západním břehu.
Jeden izraelský komentátor poukázal na to, že starý lišák Biden místo aby provinilého Netanjahua zavrhl, jej spíše „objal“. Ovšem tak, že izraelský premiér má jen malou možnost se rozhodovat bez ohledu na Ameriku. Jiní to formulují tak, že část izraelské politiky se nyní dělá rovnou v oválné pracovně Bílého domu.
Arabská karta
Američané intenzivně komunikují i s arabskými partnery, kteří mají také své zájmy, a svá dilemata. I když se to moc neříká, podstatná část arabských vlád si přeje zničení Hamásu neméně, než by si přáli destrukci Hizballáhu.
Čtěte také
Jenže o tom nemluví nahlas, protože nemalá část arabských veřejností si mezi Izraelem a Hamásem vybírá Hamás, anebo přinejmenším soudí, že jakákoli izraelská vojenská akce proti Hamásu je vlastně válka proti Palestincům.
Američané nahlas volali po krátkém příměří, případně vytvoření humanitárních koridorů, i proto, aby udrželi svou důvěryhodnost v arabském světě. A všichni, Američané, Arabové i Izraelci, se obávají, aby se neotevřely další fronty, protože by se takto dominovitě mohl konflikt zcela vytrhnout zpod kontroly.
Arabské vlády také vidí, že konflikt vyhovuje Íránu, a to na úrok arabských států. Kdesi v pozadí navíc pořád kvasí problém, který zaměstnává Izraelce, Araby i Američany, a to je íránský jaderný program. 7. říjen mimo jiné znamená krach dosavadní Bidenovy politiky vůči Teheránu, založený na víře, že bude možné se dohodnout.
Spojené státy do oblasti nejdříve vyslaly dvě letadlové lodě s doprovodem, a později také ponorku, aby předem varovaly všechny, kdo by chtěli ohrozit americké zájmy nebo jejich spojence. Je to vlastně dost symbolické, USA se vrátily do zanedbávaného Středomoří takříkajíc plnou parou.
To je neméně působivé než fakt, že údajně věčně ospalý prezident Biden během jediného roku osobně navštívil dvě země ve válce, Ukrajinu a Izrael.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
