Jan Fingerland: O americkém prezidentovi rozhodnou voliči. A soudci
Američtí voliči možná ještě nevědí, pro koho budou chtít v listopadu hlasovat. Především si ale nemohou být jistí, pro koho budou moci hlasovat. Jde o to, že Donald Trump si bude muset své právo kandidovat na nejvyšší exekutivní funkci teprve vybojovat u soudu.
Čtěte také
Bývalý a hypoteticky i budoucí prezident Donald Trump za sebou vleče řadu soudních kauz, z nichž některé mu mohou zkomplikovat život na cestě za vítězstvím v prezidentských volbách.
Největší pozornost se upírá na řízení, které proběhne u Nejvyššího soudu a má rozhodnout, zda se Trump vůbec může účastnit republikánských primárek. Vztahuje se k Trumpově úloze v útoku davu na Kapitol, který se chystal potvrdit vítězství Joea Bidena – a tedy i porážku Donalda Trumpa.
Právo se vzepřít
Čtěte také
Do nedávné doby se mluvilo hlavně o skutečnosti, že velká porota exprezidenta obvinila z několika porušení zákona, jako je spiknutí proti americké vládě nebo maření úředního procesu. Za tyto činy by mohl Trump být poslán na desítky let do vězení.
Jenže teď se stejná událost z 6. ledna 2020 stala politicko-právním faktorem v ještě jiném smyslu. Nejvyšší soud státu Colorado koncem roku rozhodl, že diskvalifikuje Trumpa z tamních republikánských primárek. Tedy voleb kandidáta uvnitř Republikánské strany.
Trump se počátkem ledna obrátil na Nejvyšší soud, aby rozhodl o neplatnosti coloradského rozsudku, a soud o pár dní později věc přijal. Jednání začne už počátkem února, s ohledem na skutečnost, že cyklus primárek je za dveřmi – konkrétně v Coloradu se bude hlasovat už 5. března.
Čtěte také
Předpokládá se, že Nejvyšší soud Trumpovi kandidaturu umožní. Generální prokurátoři 27 států společně vyzvali Nejvyšší soud, aby rozhodnutí Colorada zamítl. Už jen proto, že vyřazením Trumpa by vnesl chaos do volebního procesu a narušil rovnováhu mezi rolí Kongresu, států a soudů. Trumpovi právníci tvrdí, že by Nejvyšší soud připravil miliony voličů o možnost zvolit si zástupce podle své libosti. Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou závazná celostátně.
Politika před soudem
Celá věc je projevem dlouhodobého pokusu přenést politický boj do právní oblasti, což používají obě strany. To ovšem diskredituje jak politickou, tak justiční sféru.
Čtěte také
Nad případným rozhodnutím se také vznáší pachuť vzpomínky na rok 2000, kdy na zásah Nejvyššího soudu byl zastaven proces přepočítávání hlasů na Floridě a kontroverzně tak bylo rozhodnuto o vítězství George W. Bushe nad Alem Gorem.
Nejvyšší soud má převahu konzervativně smýšlejících soudců, tři z nich dokonce jmenoval sám Trump. Na druhou stranu tito soudci ne ve všem Trumpa podpořili, včetně otázky interpretace výsledků voleb z roku 2020. Naopak skoro polovina soudců v Coloradu odmítla Trumpa diskvalifikovat, ačkoli byli všichni jmenováni tamním demokratickým guvernérem. V tomto pohledu se americká justice vtáhnout do politiky nenechala.
K Nejvyššímu soudu míří další dvě kauzy spojené s Trumpem. Jednak otázka, zda ti, kdo se účastnili útoku proti Kapitolu, mohou být obžalováni z trestného činu maření úředního procesu – tedy hypoteticky i Trump.
A za druhé, zda bývalý prezident má absolutní imunitu ve věci trestního stíhání za případné trestné činy, kterých se mohl dopustit během výkonu funkce. Objevila se spekulace, že Nejvyšší soud se pokusí najít střední cestu – nechá Trumpa kandidovat, ale nepotvrdí jeho nestíhatelnost. Tím by se nenechal zatáhnout do politického boje, ale rozhodnutí o Trumpových kauzách by se tím odložila na dobu, kdy bude celá věc ještě ožehavější.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
