Jan Fingerland: Naivní cynik, který chce být americkým prezidentem
Na americké republikánské nebe stoupá nová hvězda. Vivek Ramaswamy se už v uplynulých týdnech prodral na třetí místo mezi uchazeči o republikánskou kandidaturu na prezidenta, po Trumpovi a DeSantisovi, a po první debatě je dokonce označován za jejího vítěze. I když i někteří jeho příznivci mají problém vyslovit jeho příjmení.
Vivek Ramaswamy, Američan indického původu narozený v zemi v první generaci, nevypadá jako typický americký politik a skutečně jím není, vlastně není ani politik.
Čtěte také
Je mu teprve 38, dobře vypadá a dobře mluví a zatím se živil jako mimořádně úspěšný podnikatel. Je nesporně velmi inteligentní a výřečný, ostatně se mu podařilo vystudovat biologii na Harvardu a právo na Yale. Mimo jiné i díky podpoře Sorosovy nadace – totiž nadace, kterou zřídil Paul Soros, nyní již zesnulý starší bratr známějšího George.
Ramaswamyho se očividně začali obávat i ostatní republikánští uchazeči a při debatě v New Hampshire se snažili útočit hlavně na něj. On ataky s úsměvem odrážel, zatímco jeho soupeři vypadali jako agresivní a nepříjemní lidé, dosáhli tedy opaku. Ze všech přítomných byl nejmladší a nejméně politicky zkušený a také nejbohatší, i když on sám rád zdůrazňuje, že bydlí ze všech kandidátů nejskromněji – vlastní pouze dva domy v Ohiu.
Mladý a nepopsaný
Velká část jeho propagace je založena právě na jeho odlišnosti. Stylizuje se do prostořekého outsidera, který nikomu nic nedluží a jako podnikatel by prý dokázal vše rázně rozhodnout, například by rád zrušil prý zbytečnou FBI. To je jeho ekonomicky libertariánská tvář.
Čtěte také
Současně si pěstuje image konzervativního bojovníka proti progresivismu. Říká, že antirasismus v současné podobě je rasismus, varuje před přílišným zdůrazňováním odlišností v otázkách národnosti a sexuálních preferencích, varuje před současnou podobou klimatického hnutí, které prý z ideologických důvodů ochuzuje obyčejné Američany o svobodu i peníze. A ač hinduista, rád mluví o významu židovsko-křesťanských hodnot, což je asi pomrkávání na evangelikální voliče.
Třetím znakem jeho dosavadní kampaně je zdůrazňování, že je mladý, je příslušníkem nové generace a chce se dívat do budoucnosti, nabídnout vizi, mimo jiné se odvolává na Ronalda Reagana. Jeho optimismus opravdu působí nakažlivě.
Nedávno na sebe upozornil i výměnou názorů s LGBT aktivistkou, nahrávka jejich krátkého střetnutí získala obrovské množství zhlédnutí. To se neodehrálo ve stylu vítězného zpražení oponenta, jak se v USA stalo zvykem, ale klidné polemiky, po které si Ramaswamy s dotyčnou ženou vzájemně poděkovali za slušnost.
Nepolitický politik
Ramaswamy tvrdí, že jeho nezkušenost je velké plus, ale za oceánem může varovně působit jeho pohled na zahraniční politiku, založenou na víře, že Amerika se obejde bez aliancí, cosi jako nová America First. Chce prý například vojensky hájit Tchaj-wan, ale jen do roku 2028, kdy už bude Amerika soběstačná v oblasti polovodičů.
Čtěte také
Ruskou válku proti Ukrajině chce ukončit ve stylu korejské války, zastavit podporu Kyjevu, stanovit demarkační čáru, Rusku nechat vliv na dobytých územích a za to od Putina žádat, aby rozvázal vojenskou alianci s Pekingem, jenž je prý pro Ameriku nejvíce nebezpečný.
Svými ranařskými představami o mezinárodní politice někomu může připomínat Elona Muska anebo třeba Donalda Trumpa. Toho připomíná i jinak, třeba poukazováním na to, že není součástí establishmentu, populismem a zdůrazňováním finanční nezávislosti. Na rozdíl od Trumpa ale Ramaswamy je selfmademan a své peníze si vydělal sám.
Ramaswamy se ovšem nestylizuje do Trumpova kritika jako třeba Chris Christie, občas bývalého prezidenta dokonce pochválí nebo kritizuje jen v tom smyslu, že on by byl energičtější. Třeba že při blokování mexické hranice by byl ráznější než bývalý prezident a poslal na jih armádu.
Donald Trump, v průzkumech jasný favorit, se zatím debat neúčastní a udržuje si auru člověka, který se nepotřebuje hádat s trpaslíky. Prý si díky sledování debat aspoň bude moci vybrat nějakého viceprezidenta, prý třeba někoho jako Vivek.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
