Jefim Fištejn: Třetí síla pro Ameriku
Podle toho, jak se blíží další prezidentské volby, sílí ve Spojených státech poptávka po vzniku jakési třetí síly, vedle věčně soupeřících hegemonů, Demokratické a Republikánské strany. Celých 70 procent Američanů podle průzkumů nepokládá perspektivu opakování volebního duelu mezi Joem Bidenem a Donaldem Trumpem za žádoucí. Přitom se žádná jiná volební kombinace zatím nerýsuje.
Trumpovi, jak tvrdí on sám, hrozí už teď mezi 500 a 600 lety tvrdého žaláře a toto číslo není konečné: nedávno soudce, který má Trumpovu kauzu na starosti, varoval žalovaného, že zpochybňování argumentů vyšetřování může být pokládáno za další bod obvinění, čímž se celkový navrhovaný trest může přiblížit jedné tisícovce let ve vězení.
Čtěte také
Ovšem je tu jeden paradox, kterého si všímá komentátorka Liz Peeková z deníku New York Times: Čím neuvěřitelnější jsou úspěchy Joe Bidena ve všech oblastech, tím nižší je jeho oblíbenost u voličů. Úroveň jeho podpory nyní kolísá kolem 40 procent, což je nejnižší ukazatel obliby prezidentů za poslední půlstoletí. A naopak, čím tvrdší tresty odnětí svobody hrozí jeho republikánskému soupeři, tím oblíbenější je u svých spolustraníků.
A tak není divu, že znovu procitá k životu sen o založení třetí politické síly, která by rozetnula gordický uzel americké politiky. Ne, že by v minulosti podobné pokusy nebyly. Již v roce 1968 George Wallace usiloval o voličské hlasy bílých Američanů a strhnul na svou stranu pět států bývalé jižanské konfederace. V roce 1980 se o totéž pokusil liberální republikán John Anderson.
Soudržnost republikánů
Mnozí si ještě pamatují drtivý nástup nezávislého miliardáře Rosse Perota v roce 1992. Jenže všichni nakonec skončili jako poslední v pelotonu a upadli v zapomnění. Podobné pokusy by tu byly i teď: k účasti se hlásí platforma zvaná Žádné nálepkování, která pod svou petici dokázala shromáždit 650 tisíc podpisů a může postavit kandidátku až v 50 státech.
Čtěte také
Mezi potenciálními kandidáty jsou bývalí a současní senátoři Joe Manchin a Joe Lieberman, guvernéři Jay Nixon z Missouri, Jon Huntsman z Utahu a Larry Hogan z Marylandu – všichni signatáři centristického manifestu s názvem Zdravý rozum.
Zkrátka problém není v nedostatku zvučných jmen veřejných činitelů ochotných propůjčit se pro věc vzniku Třetí síly. Problém je v tom, že nic takového si nepřeje právě Demokratická strana a Joe Biden jako její nejpravděpodobnější prezidentský kandidát.
Zkušenost jednoznačně ukazuje na to, že soudržnost republikánů je nesrovnatelně pevnější než u jejich rivalů, a tak případné zisky nové strany určitě půjdou na vrub demokratů. Tak tomu bylo v roce 2000, když vůdce Zelených Ralph Nader o pár stovek zlanařených hlasů poškodil šance tehdejšího demokratického kandidáta Al Gora, ale i v roce 2016, kdy vůdkyně Zelených Jill Steinová provedla totéž Hillary Clintonové.
Asi proto volební experti naklonění demokratům vehementně varují před zakládáním podobných spolků usilujících o hledání třetích cest v politice. Gerald Seib z deníku Wall Street Journal uvádí názor jedné z organizátorek volební kampaně demokratů Celindy Lakeové: „Měli bychom se toho důrazně vyvarovat! Veškeré průzkumy svědčí o tom, že jakákoli třetí síla je schopna jenom ubrat voliče Bidenovi!“
A tím i otevřít cestu do Bílého domu Trumpovi, domyslí si každý.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
