Jan Fingerland: Málikí před branami pekla

12. srpen 2014

Když někdo hraje vabank, obvykle vsadí vše, co má. Dosavadní irácký premiér Núrí al-Málikí šel ještě dál a vsadil na pokračování své kariéry a moci vše – i to, co nemá. Totiž celý irácký stát.

V těchto dnech se poprvé po mnoha týdnech zdá, že začíná prohrávat. Zda díky tomu vyhraje irácký stát, zatím není jisté. Málikí se považoval za vítěze voleb z konce letošního dubna a očekával, že bude opět vyzván k sestavení vlády.

Potíž byla v tom, že právě Núrí al-Málikí byl považován za osobu, která svým bažením po moci a prosazováním šíitského islámu na úkor ostatních rozdělila Irák. To mimo jiné vedlo k tomu, že se velká část státu dostala do rukou extremistů z Islámského státu a armáda málem zkolabovala.

Irák tak tváří v tvář jedné z největších hrozeb ve svých dějinách už celé týdny otálí. Od dubna čekal na volbu předsedy parlamentu, prezidenta a v posledku také na výběr budoucího premiéra. Málikí nasadil všechny páky, aby tímto pověřeným politikem byl opět on.

V pondělí, po týdnech napětí a poté, co stovky lidí zemřely zbytečně v chaosu války s Islámským státem, nově zvolený prezident Iráku Fuád Masúm konečně oslovil nového premiéra. K Málikího šoku to nebyl on, ale jeho šíitský kolega Hajdar Abádí.

Čtěte také

Núrí al-Málikí ovšem dal najevo, že bude o svou moc bojovat dál, bez ohledu na to, co to udělá se státem, kterému má sloužit. Za prvé rozmístil po Bagdádu policejní a vojenské jednotky, které mu zůstávají věrné. Tím ovšem do irácké politiky vrací stranicko-náboženské milice.

A za druhé se Málikí odvolává na rozhodnutí nejvyššího soudu, podle kterého ústava vyžaduje, aby sestavením vlády byl pověřen představitel vítězné strany. A podle Málikího to má být pouze on. Porušováním ústavy se podle Málikího před Irákem otevírají brány pekla.

Vyhnaní jezídové. Zkáza v Iráku se změnila v genocidu. Lidé jsou stínáni, křižováni, chladnokrevně stříleni a vyháněni do bezvodé pouště jen kvůli své náboženské víře

Soud se však v dodatečném stanovisku k tomuto výkladu nehlásí. Rozsudek se týkal toho, která ze stran vítězného volebního bloku má nárok na pozici premiéra, což by zabránilo nominaci představitele jiné strany. Designovaný premiér Abádí je ovšem členem stejné politické strany jako Málikí, a je dokonce jejím předsedou. Tím, že si prezident Masúm vybral právě Abádího, neporušil ani přísný výklad irácké ústavy.

Málikí ovšem bude i nadále uplatňovat svůj vliv ve straně Dawa, k níž on i jeho rival patří. Stále se tak může stát, že Abádímu se nepodaří sestavit vládu, protože ho nepodpoří ani jeho vlastí poslanci.

Čtěte také

Je také otázka, jak se k nominaci šíity Abádího postaví sunnité a Kurdové. Ti v novém premiérovi, který byl dosud blízkým Málikího spolupracovníkem, mohou vidět jen dalšího šíitského sektáře. Rozvrat v iráckém politickém systému totiž Málikí přivodil právě svou sektářskou politikou, která státu odcizila ostatní části irácké společnosti.

Abádího nominaci na premiéra však přivítali mnozí jiní. Na jedné straně barikády se tak paradoxně setkali Američané s Íránci. Oba tyto státy totiž velmi nelibě sledují, jak se irácká vláda není schopná konsolidovat a postavit se nebezpečí, které pro Irák i jeho okolí představuje sunnitsko-extremistický Islámský stát. Gratulaci Abádímu ze strany vysokého íránského představitele totiž nelze interpretovat jinak než jako vyjádření podpory ze strany Teheránu.

Jezídové na útěku před Islámským státem. V pustých Sindžárských horách je asi 40.000 jezídů bez jídla a vody a podle UNICEFu už zemřelo několik desítek dětí na dehydrataci

Stejně tak Málikí už dříve narazil u nejvyšší šíitské autority v Iráku, ajatolláha Sistáního, který nepřímo, ale pro zainteresované publikum zcela zřetelně, dal najevo, že premiér by měl upozadit své zájmy ve prospěch veřejného prospěchu.

Málikí prohrál několik bitev, ale svou válku za udržení moci povede dál a je zřejmě ochoten zaplatit jakoukoli cenu – ovšem na cizí účet. Jedinou nadějí pro Irák tedy je, že se Abádímu podaří získat podporu, sestavit vládu, a Málikího tak vyblokovat. A poté také dobře vládnout a vrátit do hry i irácké sunnity a Kurdy.

Jedině s nimi může porazit sunnitské extremisty a začít budovat normální poměry. Irák na to čeká od voleb více tři měsíce a od svržení Saddáma Husajna už jedenáct let.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.