Jan Fingerland: Malá válka ve velkém táboře
Ne všechno, co se děje na Blízkém východě, se dostane do popředí pozornosti. Například dění v palestinských táborech v Libanonu. Ovšem až do okamžiku, kdy se tamní napětí nepřelije do bojů s řadou mrtvých.
V případě palestinského tábora Ajn Hilvá se dá mluvit o bitvě, která vypukla minulý týden a trvala řadu následujících dnů. Počet mrtvých bezpečně přesáhl tucet, ze svých domovů dočasně uprchlo kolem 20 tisíc lidí. Situaci se podařilo několikrát zklidnit, ale přestřelky se pak opakovaně rozhořely, zatím tedy není jasný další vývoj.
Prokletí táborů
Palestinské tábory v Libanonu se v minulých desetiletích stávaly opakovaně místem střetů nejrůznějších sil. V Libanonu je celkem 12 oficiálně uznaných táborů, v nichž žije až několik set tisíc běženců z dob první arabsko-izraelské války a jejich potomci.
Čtěte také
Ajn Hilvá je z těchto táborů největší, oficiálně v něm žije něco přes 50 tisíc lidí, ale podle některých tvrzení je obyvatel více než dvojnásobek. Postupně se totiž do tábora přesunuly i další skupiny, včetně Palestinců, kteří do Libanonu uprchli přes válkou v sousední Sýrii.
Na rozdíl od zemí, jako je Jordánsko, museli uprchlíci z Palestiny zůstat v táborech a nedostali občanství, aby nerozkolísali křehkou rovnováhu v multikonfesním Libanonu. Jejich rodiny žijí ve stísněných podmínkách a s velmi omezenými šancemi na důstojný život a obživu v samotném Libanonu.
Nesmějí totiž vykonávat řadu profesí ani vlastnit nemovitosti, nemají sociální zabezpečení, přestože na něj musejí přispívat, jejich sídla jsou obehnána zdí a libanonská armáda kontroluje, kdo a co překračuje hranice mezi táborem a okolím.
Čekání na posun
Ohledně příčin a průběhu přestřelky panují spíše dohady. Dlouhodobě platí, že rozhodující slovo se podařilo v posledních letech získat hnutí Fatáh, tomu, které vládne na Západním břehu Jordánu a je nejsilnější složkou Palestinské autonomie. Neustále však musí bojovat s jinými proudy, ať už islamisty nejrůznějšího druhu, nebo případně i kriminálními skupinami.
Čtěte také
Bezprostřední příčinou mohl být pokus Fatáhu zabít vysokého představitele islamistické skupiny Džund aš-Šam. Zástupci Fatáhu tvrdí, že ještě předtím islamisté spáchali atentát na vysokého velitele Abú Ašrafa al Armúšího a jeho doprovod. Boj se pak vedl v úzkých uličkách i za pomoci kulometů a granátometů, což vedlo k odchodu civilistů z tábora, a dokonce i úprku některých Libanonců žijících v okolí.
Napětí mezi Palestinci a libanonskými úřady vyvolává i skutečnost, že tábory se někdy stávají základnou pro kriminální gangy, které pak mohou své lidi i lup snadno skrývat v táborech. Podle dlouhodobého ujednání se o pořádek uvnitř tábora starají palestinské frakce a libanonští vojáci hlídají jen okolí tábora a dovnitř nevstupují.
Nyní někteří libanonští politici začali mluvit o tom, že je čas tábory demilitarizovat nebo že je potřeba umožnit libanonské armádě vstup na jejich území. Do řešení problému se snaží zapojit i šíitská hnutí Hizballáh a Amal, případně další síly. Palestinským traumatem je, že se jejich kauza opakovaně stávala politickým nástrojem ostatních sil a států.
Vše se odehrává v době, kdy se i samotný libanonský stát noří do stále větších problémů, což ohrožuje nejen Libanonce, ale i tamní Palestince.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
