Jan Fingerland: Konec nosorožce Trumpa
Řekni mi, co si myslíš o Trumpovi, a já ti řeknu, kdo jsi. Prezident, který odchází z funkce i z Bílého domu, zanechává velmi silné pocity u příznivců i odpůrců. Odhodlání být kontroverzní si Donald Trump ponechal prakticky až do poslední chvíle, bude po dlouhé době prvním, kdo osobně nepřivítá svého nástupce v Bílém domě, ale odjede místo toho z města. Vlastně logicky, když považuje Bidenovo vítězství za podvod.
Vzpomínat se bude i na Trumpův podíl na virválu z 6. ledna a neméně logickou prezidentskou milost pro některé z účastníků.
Právě okolnosti Trumpovy porážky nadlouho nebo navždy poznamenají způsob, jak na něj budeme vzpomínat. Co ale uvidíme za touto kulisou?
V oku uragánu
Jeden z rysů jeho prezidentství byla schopnost jít vlastní cestou. Neřídil se tím, co bylo zvykem, co od něj očekávala americká politická honorace nebo k čemu ho tlačily vlivné skupiny nebo kulturní elita. Připomínal nosorožce, který se prostě dere vpřed. Někomu to imponovalo, jiní ho za to nenáviděli.
Čtěte také
K tomu patřila i skutečnost, že byl sice sám členem establishmentu, proti kterému tak horoval, ale nějakým zvláštním způsobem – lépe než ostatní politici – cítil, co lidé chtějí nebo potřebují slyšet.
A dokázal s nimi efektivně komunikovat, mimo jiné i pomocí prostředků, jako je Twitter, díky kterému mohl obejít tradiční noviny, televize a další prostředky, na kterých byli předchozí prezidenti závislí. Byl schopen vyhmátnout něco hlubšího v americké duši, něco, co sahalo do dob americké mladosti a bláznivého individualismu.
Ještě dlouho se povede debata o tom, jestli byl prezidentem dobrým, nebo špatným. V tuto chvíli je ale bojiště příliš rozryto a začouzeno. A nejen americká veřejná debata je nyní nastavená tak, že mu jeho odpůrci žádné kladné body nepřičtou, a naopak.
Jinou otázkou, poněkud akademičtější, je, jak máme Trumpovu éru vlastně chápat. Jako dočasné a nahodilé vybočení z amerického normálu, nebo projev něčeho, co bylo v tamní politice vždy nějak přítomno? Nebo dokonce jako něco, co už s námi napořád zůstane? Byl Trump plodem či příznakem společenských neduhů, anebo je vytvořil on?
I v případě těchto otázek platí, že emoce jsou ještě hodně zjitřeny i u mnohých akademiků.
Zpátky na začátku
Je zřejmé, že i kdyby byl zvolen v důsledku krize americké politiky a společnosti, žádný z důležitých problémů se mu nepodařilo posunout vpřed, ať už je to špatně fungující volební systém, zadrhnutá veřejná debata, rasová otázka anebo zničující stranickost, která byla patrná i při jednání Kongresu.
Čtěte také
Své otázky si proto mohou klást i demokraté, konec konců, i samotný Trump se dříve registroval jako demokrat. Nepřispěli i demokraté k černobílému nátěru americké debaty, která posiluje krajní křídla na obou stranách?
Vážnější otázku si ovšem musí zodpovědět Republikánská strana, totiž jak se stalo, že se tomuto muži podařilo ovládnout politiku celého hnutí a vytěsnit na okraj většinu pochybovačů. Je možné, že Trumpova neblahá koncovka poškodila americkou politiku jako celek, ale republikánům třeba pomůže nějak se od minulého období oddělit a začít si budovat život po Trumpovi.
Pro politology i historiky zbude ještě řada jiných otázek – třeba jestli vůbec Donald Trump počítal s tím, že se stane prezidentem. Vždyť lidé z jeho blízkosti naznačovali, že sám byl svým vítězstvím z roku 2016 nejdříve zaskočen až zděšen – a hle, máme za sebou čtyři roky jeho prezidentování.
Žádná stopa po jeho spojení s Kremlem nebyla nalezena a asi žádná není. Ale otázka po ruském vlivu na americké volby, která se v souvislosti s jeho zvolením objevila, bude i nadále aktuální.
A jako hříčka pro šťouraly tu zbude rébus, jak by volby dopadly, kdyby nepřišla pandemie covidu.
Na končící období Donalda Trumpa se bude vzpomínat z hořkostí. Jedni proto, že vůbec prezidentem byl, druzí, že nedostal šanci pokračovat. Všichni ale vědí, že tímto dnem už je bitva dobojována.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.