Už je tady zase, mohli bychom parafrázovat název jednoho filmu. Jméno bin Ládin je zpátky v debatě o světovém terorismu. Je k tomu dostatečný důvod?
Vypsání milionové odměny za informace o místě pobytu Hamzy bin Ládina, synu Usámy bin Ládina, je samozřejmě důvod věnovat takové věci pozornost.
K něčemu takovému se ostatně schylovalo už dříve, před necelým týdnem ho například Saúdská Arábie zbavila občanství. Rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí nabídnout za informace o mladém bin Ládinovi milion dolarů mu vlastně dodává jakési oficiální potvrzení důležitosti.
Smrt Usámy bin Ládina v roce 2011 přišla nejen náhle, ale jaksi opožděně. V té chvíli už ho zastínil vývoj v arabském světě, a když se později vynořil nový fenomén Islámského státu, byl odchod Usámy bin Ládina do historie zpečetěn. Tím spíše, že jeho zástupce a poté i nástupce Ajmán Zaváhirí postrádal charisma potřebné pro takový úkol.
Propaganda teroristické sítě Al-Káida se mění. Sází na nové technologie a mladou krev, píše server americké televize CNN. Nově prezentované propagandistické materiály mohou být důkazem toho, že se tato radikální skupina snaží oživit svou globální přitažlivost. A používá k tomu i novou generaci rodiny svého někdejšího vůdce, Usámy bin Ládina.
Nyní je tedy zpátky jméno bin Ládin kvůli Usámovu synovi Hamzovi. Vůdce Al Kaidy po sobě zanechal nejméně 20 dětí s asi šesti ženami, nyní zhruba třicetiletý Hamza je tedy jedním z mnoha potomků. Teroristické řemeslo se tedy nutně nedědí.
V době, kdy se Usáma bin Ládin už ukrýval, Hamza se sám rozhodl kontaktovat svého otce a nabídnout se mu za následovníka. Svědčí o tom údajně i dokumenty nalezené v Usámově domě v Abbótabádu. Bin Ládin starší svého syna prý přímo připravoval na převzetí podniku.
Jméno Hamza je odvozeno od arabského pojmu pro silného nebo vytrvalého muže, jmenoval se tak Mohamedův strýc, jenž se opakovaně vyznamenal v bitvách. Bude jméno Hamza, slavné příjmení bin Ládin a otcův osobní výcvik stačit na to, aby se z něj skutečně stal nebezpečný muž?
Jméno bin Ládin ustoupilo v posledních letech do pozadí, stejně jako celá Al Káida. Teď jsou však tyto osvědčené značky zpátky v oběhu, i když v nové podobě a novém kontextu.
Podle informací z otevřených zdrojů se má skrývat v oblasti někde mezi Afghánistánem a Pákistánem, případně může pobývat v Íránu, a nebo snad i ve Střední Asii.
Po Usámově zahnání na útěk se Al Káida transformovala na sdružení samostatně působících buněk a přesunula svůj zájem do nových oblastí. V posledních letech například nejvíc lidí zavraždila v subsaharské Africe, nikoli na Blízkém východě nebo jinde v Asii.
V řadě ohledů ji navíc zastínil Islámský stát se svým zcela novým konceptem džihádu. Usáma bin Ládin si potrpěl na velkolepé a viditelné teroristické útoky a za svého soupeře považoval zejména Spojené státy.
Najít Usámu bin Ládina v pákistánském Abbottabádu pomohlo Američanům Německo. Napsal to německý Bild, který cituje německou tajnou službu BND.
Islámský stát vycházel z toho, že hlavní nepřítel je blízko, tedy hlavně umírnění sunnité, všichni šíité a další heretici, o jinověrcích nemluvě. IS se navíc pokusil vytvořit teritoriální stát na území Sýrie a Iráku – ten, který právě v těchto dnech definitivně zaniká.
Tento vývoj dává Al Káidě a mladému bin Ládinovi šanci se znovu prosadit. Šéf britské MI6 nedávno varoval před nebezpečím, že se Al Káida znovu uchytí v oblastech Sýrie, kde se včas nepodaří zajistit pořádek a také spojenost lidí. O podobný postup se nepochybně pokusí pohrobci Islámského státu, který se zřejmě promění na organizaci strukturálně podobnou Al Káidě.
I v syrské odnoži Al Káidy bojují Evropané a budou se možná vracet do Evropy a mohou například s nenapravenými navrátilci Islámského státu soutěžit. Blízkovýchodní vlády navíc zatím nevypadají, že by dokázaly vyřešit problémy, které vedly k Arabskému jaru.
Zkrátka, pokud je Hamza bin Ládin schopný, má šanci se prosadit. Čím úspěšnější bude, tím většímu riziku se ale vystavuje, zatím byla jeho adresa ohodnocena na jeden milion dolarů.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
