Al-Káida sází na mladou krev. Nadějí pro teroristy je Hamza, syn Usámy bin Ládina
Propaganda teroristické sítě Al-Káida se mění. Sází na nové technologie a mladou krev, píše server americké televize CNN. Nově prezentované propagandistické materiály mohou být důkazem toho, že se tato radikální skupina snaží oživit svou globální přitažlivost. A používá k tomu i novou generaci rodiny svého někdejšího vůdce, Usámy bin Ládina.
V desetiminutovém poselství, obsahujícím i videozáznamy, je slyšet jeden z jeho synů - Hamza. Vyzývá stoupence Al-Káidy k útokům na Židy, Američany a občany dalších západních zemí. A dokonce i na Rusy. A doporučuje akce ve stylu „osamělých vlků“. Se všemi dostupnými prostředky.
Po prozkoumání několika takových videozáznamů, kde se syn neblaze proslulého teroristy prezentuje, docházejí experti k názoru, že pozice Hamzy bin Ládina v rámci teroristické sítě posiluje.
„Pokouší se kopírovat svého otce. Jeho tón hlasu, jeho typickou rétoriku,“ říká v rozhovoru pro CNN Ali Soufan, bývalý agent FBI, který se zaměřoval na Al-Káidu. „Hamza by mohl sehrát klíčovou roli při vedení organizace. A pravděpodobně i ve snahách o sjednocení globálního džihádistického hnutí,“ dodává Soufan.
Lev Al-Káidy
V roce 2015 vyzdvihl vůdce Al-Káidy Ajmán Zavahrí mladého bin Ládina jako jednoho ze „lvů Al-Káidy“ . Hamza, jehož věk se podle znalců chýlí ke třicítce, se nechvalně proslavil už v dětských letech. Jako desetiletý pózoval v propagandistickém videu s otcovou automatickou puškou v ruce. Recitoval básně a spolu s ostatními chlapci absolvoval vojenský výcvik. „Měl silné charisma a ve velmi útlém věku i obrovské komunikační schopnosti,“ podotýká Soufan.
Během domácího vězení v Íránu, kde byl po teroristických útocích na americké cíle z 11. září roku 2011 s příbuznými držen, Hamza intenzivně studoval militantní ideologii. V jednom z dopisů otci podle Soufana píše, že je „vykován z ocele“ a připraven vydat se na pochod s armádami mudžáhidů.
Smrt bratra a otce
Dokumenty, objevené v roce 2011 po americkém útoku na pákistánské útočiště Usámy bin Ládina v Abbottábádu, prozrazují, že vůdce Al-Káidy si přál, aby se k němu Hamza připojil. Ale v okamžiku úderu se tito dva nesetkali. To jeho bratr Chálid v Usámově domě v Abbottábádu bydlel. A byl zabit spolu se svým otcem.
Pro Al-Káidu, jejíž činnost se zdá být zastíněna rivaly z Islámského státu, má patrně Hamza cenu zlata. „Stoupá stále výše a může se stát ikonou Al-Káidy,“ myslí si americký expert na terorismus Peter Bergen. Ale i když Al-Káidu dnes brutalitou předčí Islámský stát, američtí činitelé mluví o stále akceschopné a odolné síle. Její působení se zdaleka neomezuje jen na blízkovýchodní region - upřesňuje CNN.
Síť veteránů
Pevné pozici Al-Káidy napomáhají pokračující turbulence a občanské války Sýrii, Somálsku, Jemenu a Libyi, soudí ředitel amerického Národního protiteroristického centra Nicholas Rasmussen. Al-Káida se podle něj stala „sítí spřízněnců a veteránů, kteří působí v různých částech světa. Teroristická síť se rozvolnila, ale akceschopnost si zachovala. A to navzdory řadě nezdarů.“
I když v tuto chvíli Al-Káida s Islámským státem soupeří – o bojovníky, finance a vliv, nikde není psáno, že tomu tak bude navěky a že se rivalita nepromění ve smíření. Irácký viceprezident Ajád Aláví v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters prozradil, že představitelé obou skupin spolu nedávno jednali.
„Probíhají kontakty mezi emisary nejvyšších vůdců,“ uvedl Aláví. Jedním z důvodů usmíření může být podle něho fakt, že Islámský stát ztrácí v bojích s koaličními silami území, a tudíž i zdroje financování. „Vzhledem k tomu, že se Islámský stát zmenšuje, může se spojenectví s Al-Káidou, která posiluje hlavně v Sýrii, zdát teroristům jako dobrý nápad. A to by, bohužel, byla kritická kombinace,“ říká v rozhovoru pro CNN expert na terorismus Peter Bergen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.