Jan Fingerland: Kolik má Čína očí

17. červen 2019

Když se měl Hongkong v roce 1997 vrátit z britských do čínských rukou, Peking všechny uklidňoval slovy, že drak má dvě oči. Tedy že pod jednou vládou přetrvají dva systémy.

Hongkong, podobně jako Macao a Tchaj-wan, jsou vlastně kontrolní vzorky, jak by vypadala pevninská Čína, kdyby se dějiny ubíraly jinými cestami. Jsou tu samozřejmě rozdíly ve velikosti, v přímém vlivu jiných států a také, v případě Hongkongu, silné křesťanské menšiny. A především ve velikosti a „politické gravitaci“ Hongkongu a ČLR.

Hongkong se podřizuje Číně. Za urážku státní hymny mají hrozit až tři roky vězení

Pročínští demonstranti protestují před hongkongským regionálním parlamentem

Na fotbalových zápasech v Hongkongu se často ozývá troubení a pískot fanoušků na protest proti tomu, že jejich poloautonomní čínské město reprezentuje státní hymna Číny. Tento projev neúcty však bude brzy nezákonný.

V roce 1997 málo kdo čekal, že o 22 let později bude v této enklávě stále ještě demokracie, svoboda a nezávislé soudy. Mnozí jiní současně věřili, že Čínská lidová republika se bude pod vlivem tržních reforem liberalizovat a demokratizovat.

Nestalo se ani jedno, Hongkong si zatím udržel velkou část své nezávislosti, zatímco na pevnině Komunistická strana Číny v posledním desetiletí zřetelně utahuje šrouby. A utahuje je i v Hongkongu, dokonce se souhlasem části obyvatel, pro které jsou stabilita, prosperita a dobré vztahy s Pekingem důležitější než uchování nehmotných politických vymožeností zděděných po britských kolonizátorech.

Zavírání oka

Jiří Pehe: Hongkong versus Čína coby další test české lidskoprávní politiky

Desetitisíce studentů a dalších aktivistů v Hongkongu si nechtějí nechat líbit rozhodnutí čínských orgánů, že od roku 2017 bude možné vybírat tamní lídry jen z činovníků loajálních k čínskému režimu

Nový zahraničněpolitický tým v Černínském paláci ústy prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka oznamuje, že Česká republika chce opustit údajně zprofanovaný lidskoprávní atalanticismus, který u nás razil Václav Havel, a místo něj má v úmyslu se zasazovat o dodržování lidských práv v širším slova smyslu.

O tom, že Čínská lidová republika nestrpí, aby druhé dračí oko zůstalo otevřeno, nebylo přitom pochyb. Například v roce 2015 se začali záhadně ztrácet pracovníci hongkongského knihkupeckého řetězce, který si oblíbili ti zákaznici v Číně, kteří měli zájem o četbu jinak ve vlasti nedostupnou.

Ještě zajímavější je dění v roce 2014, kdy Hongkong načas ovládly demonstrace proti pokusu omezit svobodné volby. Tehdejší protesty, přezdívané deštníkové, byly první velkou otevřenou vzpourou části obyvatel proti pokusu předat Číně část pravomocí při výběru kandidátů do „svobodných“ voleb. Demonstrací se obvykle účastnili mladí lidé, zatímco střední generace byla opatrná.

Nyní zažil Hongkong další protesty, ale neznamená to, že vstupuje podruhé do téže řeky. Jde o dvě vůbec největší demonstrace v tamních dějinách a také nejnásilnější, protože proti účastníkům byly nasazeny policejní jednotky.

Hongkong nabízí mix britské uspořádanosti a čínského chaosu

Výlet lodí nabízí tradiční pohled na Hongkong od moře

Asie je zajímavých míst plná, na předních příčkách ale určitě nechybí Hongkong – multikulturní sedmimiliónová megalopole, která láká jak obchodníky, tak podnikatele a turisty. Narazíme tam na nákupuchtivé Číňany, Brity toužící si připomenout období kolonialismu i zvědavé návštěvníky. A všem má Hongkong co nabídnout. Vydejme se na prohlídku jednoho z nejzajímavějších měst světa!

Podnět je tentokrát – alespoň zdánlivě – mnohem méně závažný než ten v roce 2014, kdy šlo o omezení demokratických procedur. Vzpouru vyvolal návrh zákona, který měl umožnit vydávání stíhaných do Čínské lidové republiky, do Macaa a na Tchajwan. Málokterý obyvatel Hongkongu ovšem věří, že by se mu v ČLR dostalo spravedlivého soudu, pokud by šlo o věc jen trochu politickou.

Je příznačné, že ještě mnohem rozhorlenější reakci vyvolalo, když správkyně Hongkongu Carrie Lamová, zvolená s čínským souhlasem, po prvních protestech navrhla zákon prozatím jen odložit. Neboli, demonstranti pochopili, že se Čína a pročínští politici snaží salámovou metodou dosáhnout svého.

Radikální opatrnost

Nynější demonstrace se od těch před pěti lety neliší jen rozsahem a reakcí úřadů, ale také tím, že protestující jsou mnohem radikálnější a také opatrnější. Mnohem méně používají obvyklé sociální sítě, které Peking pozorně sleduje. Uchylují se například k používání služby Telegram ruského podnikatele Pavla Durova, který se kvůli svému odporu ke sdílení informací s úřady dostal do konfliktu i s Putinovou vládou.

Před mladými lidmi se stále více rýsuje perspektiva roku 2047, kdy Hongkong podle britsko-čínské dohody plně přejde pod čínskou vládu. Pro dvacetileté obyvatele Hongkongu je to perspektiva neradostná a vzhledem k jejich věku nijak vzdálená.

V roce 2019 je totiž také všem jasné, že Čínská lidová republika není na cestě k větší svobodě, ale naopak má stále větší problém strpět existenci druhého oka ve své hlavě, toho hongkongského.

Jan Fingerland

Je příznačné, že pevninská média o milionových protestech v Hongkongu vůbec neinformovala, nanejvýš podhodnotila jejich rozsah a označila je za protesty obyvatel proti americkému vměšování.

Pro českého pozorovatele je nejzajímavější to, že nejmladší obyvatelé Hongkongu masově odmítají nechat se stabilizovat, a věří, že tomu dokážou zabránit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio