Jan Fingerland: Kolem Trumpa přihořívá

11. květen 2017

Donald Trump má důvody pro určitou nervozitu. Po sporném vyhazovu ředitele FBI Comeyho, který možná prezidentovi překážel kvůli svému zájmu o ruský vliv v americké politice, se pozornost opět vrací k Michaelu Flynnovi.

Jde o toho Flynna, který se po zvolení Donalda Trumpa stal jeho hlavním bezpečnostním poradcem, než byl po necelém měsíci opět zbaven funkce. Ukázalo se, že buď lhal, nebo přinejmenším zavádějícím způsobem informoval o svých kontaktech s ruským velvyslancem.

Jméno Flynn od té doby téměř zmizelo z médií, ale vyhození ředitele FBI, které s ním formálně nemá nic společného, ho veřejnosti opět připomnělo. Společným jmenovatelem obou afér je zmíněný ruský vliv.

Zájem o Flynnovu minulost

Senátní výbor, který se zabývá údajným ruským vlivem na loňské prezidentské volby, si Flynna předvolal ke slyšení a také podal žádost o vydání dokumentů o jeho činnosti. Samotný Flynn totiž s výborem odmítl dobrovolně spolupracovat. Žádost podali společně republikánský předseda výboru s demokratickým místopředsedou, což lze chápat jako symbolické vyjádření rostoucí vůle obou hlavních stran dopátrat se pravdy, i kdyby měla být nepříjemná pro současného prezidenta.

Michael Flynn

Dotyčný výbor si také vyžádal slyšení zmíněného vyhozeného ředitele FBI Comeyho. Ve Washingtonu se spekuluje, že pravým důvodem, proč byl vyhozen z funkce, nebyla pochybení při vyšetřování emailů Hillary Clintonové, ale jeho snaha pokračovat ve vyšetřování ruské stopy. Jen pár dní před svým vyhazovem požádal o další prostředky na šetření této záležitosti. To samozřejmě Bílý dům zásadně popírá.

O Flynna se zajímá i ministerstvo obrany. Poté, co před třemi lety ne zcela dobrovolně odešel z armády, přijímal peníze od zahraničních plátců, z velké části šlo o peníze od subjektů spojených s ruskou vládou. O těchto příjmech americké úřady neinformoval a jako bývalý vysoký důstojník pracující pro tajné služby zřejmě ani neměl oprávnění takové platby inkasovat.

Teprve nyní se ukazuje, že před Flynnem Trumpa krátce po jeho zvolení varoval i dosluhující prezident Obama – ovšem bez účinku. Trump sice tvrdí, že sám Obama Flynna instaloval do pozice šéfa vojenské tajné služby DIA (Defence Intelligence Agency), ale byl to sám Obama, kdo ho v roce 2014 opět sesadil. Zhrzený Flynn se pak stal důležitým spolupracovníkem „antisystémového“ kandidáta Trumpa a spolu s ním vystoupal až do aparátu Bílého domu, než se ho Trump opět zbavil.

Rosensteinova stopa

Určité světlo na některé otázky může vrhnout zmíněný výslech vyhozeného ředitele FBI, James Comey má před senátní výbor pro tajné služby dorazit příští týden. Aféra kolem jeho náhlého sesazení připoutala pozornost ještě k jednomu jménu. Comey byl zbaven funkce na základě stanoviska Roda Rosensteina, současného náměstka ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse.

Rod Rosenstein

Sám Sessions se totiž kvůli různým podezřením v souvislosti s ruskými stopami od vyšetřování dobrovolně odpojil a předal agendu právě Rosensteinovi. Chvíli to vypadalo, že Rosenstein je muž, který prostě udělal černou práci pro svého ministra, případně i prezidenta, aby jim dal záminku pro vyhazov nepohodlného ředitele FBI.

Ovšem Rosenstein není, jak se nyní ukazuje, muž na černou práci, ale mimořádně pečlivý a nestranný právník, který má za sebou neobvykle dlouhou kariéru federálního žalobce, když ho potvrdili jak Bush mladší, tak i Obama. Jeho zvláštností je železná víra v nutnost naprosto dodržovat psaná pravidla. Tuto Rosensteinovu „slabinu“ možná zneužil jeho nadřízený, ministr Sessions, aby měl argument proti dosavadnímu řediteli FBI.

Přitom Rosensteinovo stanovisko k počínání ředitele FBI nežádá Comeyho vyhazov, jen vypočítává všemožné procesní chyby, kterých se prý dopustil. Příští obětí „nepátrání“ po ruské stopě v amerických volbách může být paradoxně právě ministrův náměstek, který vlastně s věcí nemá vůbec nic společného. Taková už je politika, nejen v Americe.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.