Jan Fingerland: Izraelská levice už má maskota a možná i leadera
V Izraeli je vždy něco jinak. Levicová strana práce si zvolila nového předsedu a hodlá se s ním vrátit na výsluní. Je jím silně levicový generál, který má se stranou i státem své plány.
Generálové v izraelské politice, stejně jako generálové levicového smýšlení, nejsou v Izraeli zcela výjimečným jevem. A dokonce ani takoví, kteří mají za sebou studium na Harvardu a jsou cosi jako veřejní intelektuálové – v zeleném a tím spíše i jako veteráni.
Čtěte také
Jair Golan je však přece jen ještě trochu jiný případ. Je mu čtyřiašedesát let, začal jako výsadkář a v armádě to dotáhl až na zástupce náčelníka generálního štábu. Jako voják byl znám až přílišnou nezávislostí na pokynech nadřízených. Pak odešel do výslužby a rozhodl se pro politiku.
Z uniformy do saka
Od roku 2018 se začal angažovat v silně levicové straně Merec, chvíli byl ve vládě široké koalice náměstkem ministra. Pozornost znovu vyvolal v říjnu loňského roku, kdy se po prvních informacích o útoku Hamásu na vlastní pěst vydal na jih, aby tam pomohl zachraňovat Izraelce.
Čtěte také
Stojí také za hnutím, které mělo posílit myšlenku levicového sionismu, ale po loňském říjnu se podílelo například na organizaci výprav dobrovolníků, kteří pomáhají farmářům v oblastech jižního Izraele, odkud museli ostatní civilisté odejít.
Jeho příznivci od té doby budují kolem Golana mýtus, který mu má pomoci v politickém vzestupu. Už z dřívějška je znám ostrými výroky, kdy například přirovnával situaci v Izraeli k Německu 30. let. Později dodal, že toto srovnání sice přehnal, ale také odmítal litovat, že je vyslovil.
Od té doby se mu podařilo opakovaně vyvolat rozruch, například když vyzval rezervisty, aby pomocí občanské neposlušnosti, včetně odpírání vojenské služby, donutili odstoupit Benjamina Netanjahua.
Čtěte také
Premiéra také systematicky a vytrvale kritizuje za chybná politická rozhodnutí i za osobní selhání. A kritizuje tajnou službu za to, že podle jeho názoru nedostatečně zasahuje proti židovským extremistům. Radikální osadníky, kteří vtrhli do jedné palestinské vesnice, označil za podlidi.
Zachránce bez záruky
Golanův moment přišel nyní, kdy se Strana práce sešla, aby zvolila nového předsedu, a Golan drtivě porazil ostatní zájemce včetně, pro změnu, levicového miliardáře. Dosavadní předsedkyně Merav Michaeliová už dříve ohlásila odchod z politiky.
Byla si vědoma, že se jí nepovedlo nově nastartovat stranu, která byla kdysi v izraelské politice dominantní, ale v poslední generaci ztratila většinu příznivců. Levicově orientovaní Izraelci Michaeliové vyčítali, že se před minulými volbami nespojila s levicovou stranou Merec, jež se pak nedostala do parlamentu. A to vlastně vedlo i k tomu, že Netanjahu mohl sestavit koalici s krajní pravicí, která se naopak do parlamentu těsně dostala.
Michaeliová však také směřovala Stranu práce k západoevropskému modelu levicové progresivní strany, jež ovšem v izraelském kontextu nemá šanci na velký úspěch. Prostořeký Golan je z jiného těsta. Mluví o tom, že je třeba do hry levicový sionismus, pomáhá mu i jeho generálská legenda. I když je pravda, že většina generálů v izraelské politice nakonec pohořela.
Strana práce je zatím stále strana o čtyřech poslancích a příští volby jsou v nedohlednu. Nejasné zatím je, co bude s válkou v Gaze a jaké závěry z této zkušenosti udělají izraelští voliči. Levicoví Izraelci se ale ptají: jak to, že jsme tohohle chlápka zatím tak strašně přehlíželi? Možná jen pro něj nazrál čas – anebo také ne.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
