Jan Fingerland: Izraelci jsou na velké zemětřesení připraveni jen napůl

Zemětřesení provází východní Středomoří a tamní kulturu celá tisíciletí. Zmiňují se o nich i nejrůznější biblické pasáže, třeba proroci ho chápou jako boží trest nebo demonstrace Boží moci. V každém případě je to projev přírodních sil, se kterými musejí vlády v celé oblasti počítat.

Izrael má zkušenost s řadou menších zemětřesení, dvě se odehrála i letos v únoru po těch tureckých. Ovšem poslední opravdu velké zemětřesení se na území dnešního Izraele odehrálo před sto lety, v roce 1927. Seismologové tvrdí, že statisticky vzato má další velký otřes zpoždění, o to větší bude, až přijde. Může to být za 50 let, ale i za 50 minut.

Připraveni napůl

Čtěte také

Jan Fingerland: Zemětřesení v Turecku jako politická událost

Pravděpodobně se odehraje v oblasti údolí řeky Jordán, tedy v Izraeli, Palestinské autonomii a Jordánsku. Izraelci to dobře vědí, ale události v Turecku a Sýrii tam znovu vyvolaly debatu, zda je jejich země připravena na srovnatelně velké zemětřesení, anebo zda je nečeká podobný scénář jako v Turecku.

Podle izraelských zákonů se už od 80. let musejí domy stavět tak, aby zemětřesení odolaly. Jenže zůstávají desítky tisíc bytových jednotek postavených před tímto obdobím, které připraveny nejsou. Týká se to i řady starších škol, poliklinik a nemocnic, které by jinak měly v případě přírodní katastrofy naopak sehrát úlohu epicentra pomoci – jenže samy by podle odborníků silné zemětřesení nevydržely.

Minulé vlády vyčlenily na zpevnění staveb poměrně značné částky, ale novináři nyní zjišťují, že využit byl jen malý zlomek. Reportéři se také pravděpodobně budou zajímat, zda se během budování novějších staveb dodržovaly normy a technologie, anebo zda je firmy obcházely, tak jak se to evidentně dělo v Turecku s tragickými následky.

Čtěte také

Dotřesová série v Turecku se pravděpodobně utlumí a nebude způsobovat žádné další škody, říká seismolog

Izraelci přípravu ale zcela nezanedbali. Shodou okolností nedávno testovali nový, technologicky pokročilý systém varování před zemětřesením – nedokáže otřesy půdy předpovědět, ale umí okamžitě zjistit, že začaly a po menším a rychlém rázu přichází pomalejší, ale ničivější.

Například pokud by zemětřesení začalo třeba na severním okraji Mrtvého moře, měli by obyvatelé Jeruzaléma jen na reakci tři vteřiny, ale telavivané už 18 vteřin, a lidé v Haifě dokonce 30 vteřin. Jde o to, aby obyvatelé byli schopni signál rychle poznat a bezprostředně reagovat.

Rychle ven, nebo dovnitř

Pokud zemětřesení začne, mají prý lidé rychle vyběhnout z domu, i kdyby byl nový a papírově bezpečný. Pokud nemohou vyběhnout, mají se schovat do takzvaných „mamadů“ (merchav mugan), zpevněných pokojů, jimiž by podle izraelských zákonů měly být vybaveny byty ve všech novějších domech.

Čtěte také

Naše předpovědi zemětřesení jsou mnohem méně určité, než bychom si přáli, popisuje seismolog

Tyto místnosti vyztužené betonem a železnými pláty jsou primárně určeny pro případ nepřátelského bombardování, ale jsou schopny ochránit obyvatele, i pokud by se budova hroutila kvůli přírodní katastrofě. Rozdíl je jen v tom, že mají nechávat dveře otevřené, zatímco při vojenském útoku se mají dveře hermeticky zavřít.

Ještě před tureckým zemětřesením izraelské úřady naplánovaly na letošní podzim velké národní cvičení. Izraelci jsou zvyklí i na jiná cvičení, zejména pro případ války nebo teroristického útoku, instrukce se ale mohou pro různé situace lišit.

Připraveny musejí být i další složky, armáda, policie, a zejména záchranáři. Ostatně Izraelci vyslali do Turecka druhý největší záchranářský kontingent. V Turecku zachránili několik lidí, ale také se vrátili se zkušenostmi, které by mohli uplatnit i doma.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Debata zřejmě ještě bude pokračovat, mluví se o tom, že by přípravou na katastrofální zemětřesení měl být pověřen zvláštní ministr. V tuto chvíli armáda na základě svých informací suše oznámila, že pokud by se mělo zemětřesní odehrát za současných okolností, je třeba počítat s tisíci mrtvých.

Autor je komentátor Českého rozhlasu